Viscerální tuk patří mezi pojmy, které znějí odborně – a možná i trochu znepokojivě. Možná jste na něj narazili při preventivní prohlídce, v aplikaci chytré váhy nebo jen při hledání informací o zdraví. Co se za tímto názvem vlastně skrývá? A proč se o něm dnes mluví čím dál častěji? Právě tady začíná příběh tuku, který není vidět, ale může hrát důležitou roli v tom, jak se naše tělo dlouhodobě cítí.

Když se řekne tuk, většina lidí si představí tuk pod kůží – například na břiše, stehnech nebo bocích. To je takzvaný podkožní tuk. Viscerální tuk je však něco jiného.
Viscerální tuk je tuk uložený hluboko v dutině břišní, kde obklopuje vnitřní orgány – játra, slinivku, střeva nebo ledviny. Na rozdíl od podkožního tuku ho nevidíme ani nemůžeme nahmatat. Právě proto se o něm mluví jako o skrytém zdravotním riziku.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že viscerální tuk je metabolicky aktivní. Nejde tedy jen o zásobárnu energie, ale o tkáň, která produkuje řadu hormonů a zánětlivých látek. Ty mohou ovlivňovat krevní tlak, hladinu cukru v krvi, metabolismus tuků i celkovou rovnováhu v organismu (Yamamoto et al., 2020; Tchernof & Despres, 2013).
Proto o něm můžeme mluvit jako o tuku, který má výrazně větší dopad na zdraví než běžný podkožní tuk.
Množství viscerálního tuku neovlivňuje jen strava a pohyb. Významnou roli hraje také věk, pohlaví, hormonální rovnováha, genetika a životní styl.
Vyšší riziko viscerální obezity mají:
Zajímavé je, že kardiometabolické riziko spojené s viscerálním tukem je zvlášť výrazné u starších žen (Zhang et al., 2025) a také u osob se sedavým způsobem života, diabetem nebo nižším socioekonomickým statusem (Chagas et al., 2025).
Výzkumy navíc ukazují souvislost mezi složením střevního mikrobiomu, vyšším obsahem viscerálních triglyceridů a horším metabolickým zdravím (U-Din et al., 2023).
U mužů tvoří viscerální tuk přibližně 10–20 % celkového množství tělesného tuku, u žen zhruba 5–8 % (Chagas et al., 2025).
|

Při nadměrném ukládání viscerálního tuku dochází k jeho postupné přestavbě. Tukové buňky se zvětšují, jsou hůře okysličené a dochází k rozvoji zánětu a vazivových změn.
Výsledkem je zvýšené uvolňování volných mastných kyselin a zánětlivých látek přímo do portální žíly, která odvádí krev do jater (Lee & Kim, 2024; Zhang et al., 2023).
Tyto procesy
(Lee & Kim, 2024; Neeland et al., 2019)
Dlouhodobě tak zvyšují riziko diabetu 2. typu, nealkoholového ztučnění jater (NAFLD), aterosklerózy i srdečního selhání (Lee & Kim, 2024; Neeland et al., 2019).
Napadlo vás, že vám k tomu vystačí jarní detox? Než se do toho pustíte, přečtěte si náš článek na toto téma, který vám vysvětlí, že to pravděpodobně nebude ta nejlepší volba: Pravda o detoxikaci organismu
Jedním z největších mýtů je představa, že se viscerální tuk týká jen lidí s výraznou nadváhou nebo obezitou. Ve skutečnosti může mít zvýšené hodnoty viscerálního tuku i člověk, který je na pohled štíhlý.
Právě proto je viscerální tuk tak zákeřný. Jak jsme si již řekli, zvýšené množství viscerálního tuku je spojeno se zvýšeným rizikem celé řady onemocnění.
Důležité je ale zdůraznit jednu věc: vyšší hodnota viscerálního tuku není diagnóza, ale signál. Signál, že tělo dlouhodobě zatěžujete a že stojí za to zaměřit se na prevenci a úpravu životního stylu.
Přestože nejpřesnější měření poskytují zobrazovací metody, jako je CT nebo magnetická rezonance, v běžné praxi se k měření viscerálního tuku používají metody jako bioimpedance, ultrazvuk nebo nepřímé ukazatele (obvod pasu či výpočtové rovnice odhadující množství viscerálního tuku) (Neeland et al., 2019; Fox et al., 2007).
V České republice jsou nejznámější bioimpedanční přístroje InBody. Ty využívají elektrický odpor tkání k výpočtu složení těla. Výsledkem je takzvaný index viscerálního tuku, který udává relativní množství tuku v oblasti břicha.

Je důležité vědět, že samotná hmotnost nebo BMI nám o viscerálním tuku neřeknou téměř nic. Dva lidé se stejnou váhou mohou mít zcela rozdílné hodnoty viscerálního tuku.
Hodnoty viscerálního tuku se obvykle pohybují na škále, kterou lze orientačně interpretovat takto:
Viscerální tuk – hodnota 4 nebo 5: Velmi příznivé hodnoty, obvykle odpovídají nízkému zdravotnímu riziku.
Viscerální tuk – hodnota 6 nebo 7: Stále v normě, ale už stojí za to hlídat životní styl.
Viscerální tuk – hodnota 9: Hraniční hodnota, která může znamenat zvýšené riziko, zejména při dalších rizikových faktorech.
Viscerální tuk – hodnota 10: Zvýšené množství viscerálního tuku, doporučuje se cílená úprava režimu.
Viscerální tuk – hodnota 12 a vyšší: Vysoké riziko, vhodná konzultace s praktickým lékařem.
Za optimální hodnoty viscerálního tuku se obecně považují nižší jednotky této škály. Konkrétní interpretace ale vždy závisí na celkovém zdravotním stavu, věku a dalších faktorech.
Možná vás překvapí, že viscerální tuk reaguje na změny životního stylu často rychleji než tuk podkožní. Právě proto má smysl se ptát, jak snížit viscerální tuk.
Odborné studie se shodují na jednom: nejlepších výsledků v otázce snížení viscerálního tuku dosáhnete tehdy, když pravidelný pohyb spojíte s rozumně nastaveným jídelníčkem.
Dobrou zprávou je, že nejde o extrémy. Stačí dlouhodobě udržitelný režim, který respektuje možnosti konkrétního člověka.
Řada randomizovaných studií a metaanalýz potvrzuje, že pravidelný pohyb je účinný způsob, jak shodit viscerální tuk (VAT) u lidí s nadváhou, obezitou i diabetem (Rao et al., 2019; Chen et al., 2023).
Zjednodušeně řečeno: tělo na pohyb reaguje, a viscerální tuk obzvlášť.
Často se objevuje dotaz, zda existují cviky na viscerální tuk nebo specifické cviky na břicho, které problém vyřeší. Pravda je taková, že lokální spalování tuku nefunguje.
Aerobní pohyb střední až vyšší intenzity
Typicky jde o rychlou chůzi, běh nebo jízdu na kole. Pokud se těmto aktivitám věnujete 30‑60 minut, 3‑5x týdně po dobu 12‑24 týdnů, studie popisují snížení viscerálního tuku přibližně o 15‑20 % (Recchia et al., 2023; Chang et al., 2021).
Právě aerobní pohyb střední až vyšší intenzity má v dospělé populaci nejsilnější důkazy účinnosti (Chang et al., 2021).

Vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT)
HIIT kombinuje krátké úseky velmi intenzivního pohybu s fázemi odpočinku, například 30 sekund rychle a 1‑2 minuty pomaleji. Celý trénink obvykle trvá 15‑25 minut a opakuje se zhruba třikrát týdně.
Právě HIIT a velmi intenzivní aerobní cvičení se v odborných přehledech často řadí mezi nejúčinnější způsoby, jak snížit viscerální tuk, a to jak u dospělých, tak u mladších osob (Chen et al., 2023; Chang et al., 2021).
Silový trénink
Silový trénink má nesporný přínos pro svalovou hmotu a zlepšení inzulinové citlivosti. Jeho přímý vliv na snížení viscerálního tuku je však spíše menší a méně konzistentní, zejména u žen a osob s výraznou obezitou (Chen et al., 2023; Chang et al., 2021).
Nejlépe funguje tehdy, když doplní aerobní pohyb nebo HIIT a nefiguruje jako jediný nástroj (Felix, 2025; Khalafi et al., 2025).
Nemáte rádi pohyb? Zkuste se naučit si pohyb zpříjemnit. Čtěte Nechce se vám cvičit, ale víte, že byste měli? Odkryli jsme tajemství motivace ke cvičení.
Vedle pohybu hraje důležitou roli i strava. Studie ukazují, že kalorický deficit a strukturované stravovací režimy – například středomořský styl stravování nebo jídelníčky bohaté na vlákninu a s nižším obsahem nasycených tuků – vedou ke snížení viscerálního tuku i tuku v játrech.
Obvykle se jedná o úbytek hmotnosti v řádu 5‑10 % během 3‑6 měsíců (Recchia et al., 2023; Shobako et al., 2024).
Jídelníček pro snížení viscerálního tuku nestojí na zákazech a příkazech, ale na rovnováze. Důležité je:
jíst pravidelně,
omezit jednoduché cukry a vysoce průmyslově zpracované potraviny,
dbát na dostatek bílkovin,
zvýšit příjem vlákniny ze zeleniny, luštěnin a celozrnných potravin.
Vztah mezi viscerálním tukem a alkoholem je velmi těsný. Alkohol zatěžuje játra, ovlivňuje hormonální rovnováhu a podporuje ukládání tuku právě v oblasti břicha.
Pravidelná konzumace alkoholu, i v menším množství, může výrazně brzdit snahu o snížení viscerálního tuku.
|
U některých pacientů – zejména při obezitě nebo diabetu – nemusí změna životního stylu sama o sobě stačit. V takových případech mohou pomoci léky (např. agonisté GLP-1 nebo inhibitory SGLT2) nebo bariatrické zákroky, které prokazatelně snižují ektopický i viscerální tuk. Tyto postupy však vždy vyžadují odborné posouzení a vedení (Rao et al., 2019; Guldan et al., 2025).
Pokud máte zvýšené hodnoty viscerálního tuku, další rizikové faktory nebo si nejste jistí, jak postupovat, je vhodné obrátit se na praktického lékaře.
„Viscerální tuk bereme jako důležitý signál o tom, jak se tělu dlouhodobě daří. Nejde o strašení, ale o příležitost začít včas s prevencí,“ říká MUDr. Jana Novotná , praktická lékařka sítě MOJE AMBULANCE.
Součástí řešení může být preventivní prohlídka, krevní rozbor či jiné laboratorní vyšetření a dlouhodobý plán změn šitý na míru.
Viscerální tuk není selhání ani nálepka. Je to informace, kterou nám tělo dává. A s informací se dá pracovat. I malé, postupné změny mají velký dopad – zvlášť pokud jsou dlouhodobé a realistické.
Chcete mít své zdraví pod kontrolou? Objednejte se na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři v síti MOJE AMBULANCE. Nejjednodušeji to zvládnete přes mobilní aplikaci Moje Ambulance, která vám usnadní komunikaci i sledování zdravotních údajů.
Rychlá řešení nefungují dlouhodobě. Nejlepší cestou je kombinace stravy, pohybu a omezení alkoholu.
Optimální hodnoty viscerálního tuku se pohybují v nižších jednotkách indexu, ideálně do 7.
Nejspolehlivější je měření pomocí bioimpedančního přístroje nebo vyšetření u lékaře.
Pravidelný pohyb, kalorický deficit a kvalitní strava podporují spalování viscerálního tuku.
Je to tuk uložený kolem vnitřních orgánů, který má významný vliv na metabolismus.
Za optimální se považují nízké hodnoty indexu, obvykle do 7.
Ano, zvýšený viscerální tuk se může objevit i u lidí s normální váhou.
Samotné cviky na břicho nestačí. Důležitý je celkový pohyb.
Ano, alkohol významně podporuje ukládání viscerálního tuku.
Častý dotaz, špatně pochopený problém. Mnoho lidí se ptá, jak zhubnout viscerální tuk. Je důležité si uvědomit, že břicho je spíše ukazatelem vnitřního stavu těla než izolovaným problémem.
Cílem není „ploché břicho za týden“, ale celkové zlepšení metabolického zdraví. Jakmile se sníží viscerální tuk, změny v oblasti břicha se obvykle dostaví samy.
Felix, E. (2025). A Comprehensive Systematic Review of Belly Fats: Pathophysiology, Clinical Implications, and Intervention Strategies. *International Journal of Research and Innovation in Social Science*. https://doi.org/10.47772/ijriss.2025.9020319
Fox, C., Massaro, J., Hoffmann, U., Pou, K., Maurovich-Horvát, P., Liu, C., Vasan, R., Murabito, J., Meigs, J., Cupples, L., D’Agostino, R., & O’Donnell, C. (2007). Abdominal Visceral and Subcutaneous Adipose Tissue Compartments: Association With Metabolic Risk Factors in the Framingham Heart Study. *Circulation*, 116, 39-48. https://doi.org/10.1161/circulationaha.106.675355
Guldan, M., Ozbek, L., Abdel-Rahman, S., Narin, A., Orak, H., Goren, H., Afşar, B., Rossing, P., & Kanbay, M. (2025). Targeting visceral and ectopic adiposity: Pharmacological and surgical interventions beyond global weight loss. *Diabetes*, 27, 6116 - 6138. https://doi.org/10.1111/dom.70019
Chagas, C., Da Silva, N., Rodrigues, I., Arcoverde, G., Ferraz, V., Filho, D., Diniz, A., Pinho, C., Cabral, P., & De Arruda, I. (2025). Different factors modulate visceral and subcutaneous fat accumulation in adults: a single-center study in Brazil. *Frontiers in Nutrition*, 12. https://doi.org/10.3389/fnut.2025.1524389
Chang, Y., Yang, H., & Shun, S. (2021). Effect of exercise intervention dosage on reducing visceral adipose tissue: a systematic review and network meta-analysis of randomized controlled trials. *International Journal of Obesity*, 45, 982 - 997. https://doi.org/10.1038/s41366-021-00767-9
Chen, X., He, H., Xie, K., Zhang, L., & Cao, C. (2023). Effects of various exercise types on visceral adipose tissue in individuals with overweight and obesity: A systematic review and network meta‐analysis of 84 randomized controlled trials. *Obesity Reviews*, 25. https://doi.org/10.1111/obr.13666
Khalafi, M., Fatolahi, S., Symonds, M., Dinizadeh, F., Rosenkranz, S., & Batrakoulis, A. (2025). Comparative Efficacy of Exercise Type on Visceral Adipose Tissue in Patients With Prediabetes and Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review With Pairwise and Network Meta-Analyses.. *Obesity reviews : an official journal of the International Association for the Study of Obesity*, e70031. https://doi.org/10.1111/obr.70031
Lee, M., & Kim, J. (2024). The pathophysiology of visceral adipose tissues in cardiometabolic diseases.. *Biochemical pharmacology*, 116116. https://doi.org/10.1016/j.bcp.2024.116116
Neeland, I., Ross, R., Despres, J., Matsuzawa, Y., Yamashita, S., Shai, I., Seidell, J., Magni, P., Santos, R., Arsenault, B., Cuevas, A., Hu, F., Griffin, B., Zambon, A., Barter, P., Fruchart, J., & Eckel, R. (2019). Visceral and ectopic fat, atherosclerosis, and cardiometabolic disease: a position statement.. *The lancet. Diabetes & endocrinology*. https://doi.org/10.1016/s2213-8587(19)30084-1
Rao, S., Pandey, A., Garg, S., Park, B., Mayo, H., Despres, J., Kumbhani, D., De Lemos, J., & Neeland, I. (2019). Effect of Exercise and Pharmacological Interventions on Visceral Adiposity: A Systematic Review and Meta‐analysis of Long‐term Randomized Controlled Trials. *Mayo Clinic Proceedings*, 94, 211–224. https://doi.org/10.1016/j.mayocp.2018.09.019
Recchia, F., Leung, C., Yu, A., Leung, W., Yu, D., Fong, D., Montero, D., Lee, C., Wong, S., & Siu, P. (2023). Dose–response effects of exercise and caloric restriction on visceral adiposity in overweight and obese adults: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. *British Journal of Sports Medicine*, 57, 1035 - 1041. https://doi.org/10.1136/bjsports-2022-106304
Shobako, N., Shimada, H., Yamato, T., Nakazeko, T., Hirano, Y., Nakamura, F., & Honda, K. (2024). Visceral Fat-Reducing Effect of Novel Dietary Intervention Program: A Randomized Controlled Trial in Japanese Males. *Nutrients*, 16. https://doi.org/10.3390/nu16183202
Tchernof, A., & Despres, J. (2013). Pathophysiology of human visceral obesity: an update.. *Physiological reviews*, 93 1, 359-404. https://doi.org/10.1152/physrev.00033.2011
Tchernof, A., Brochu, D., Maltais-Payette, I., Mansour, M., Marchand, G., Carreau, A., & Kapeluto, J. (2018). Androgens and the Regulation of Adiposity and Body Fat Distribution in Humans.. *Comprehensive Physiology*, 8 4, 1253-1290. https://doi.org/10.1002/cphy.c170009
U-Din, M., Ahmed, B., Syed, S., Ong, F., Oreskovich, S., Gunn, E., Surette, M., Punthakee, Z., Steinberg, G., & Morrison, K. (2023). Characteristics of Abdominal Visceral Adipose Tissue, Metabolic Health and the Gut Microbiome in Adults.. *The Journal of clinical endocrinology and metabolism*. https://doi.org/10.1210/clinem/dgad604
Yamamoto, A., Kikuchi, Y., Kusakabe, T., Takano, H., Sakurai, K., Furui, S., & Oba, H. (2020). Imaging spectrum of abnormal subcutaneous and visceral fat distribution. *Insights into Imaging*, 11. https://doi.org/10.1186/s13244-019-0833-4
Zhang, W., Su, X., Liu, S., Yue, T., Tu, Z., Zhang, H., Li, C., Yao, H., Wang, J., Zheng, X., Luo, S., & Ding, Y. (2025). Age-specific and sex-specific associations of visceral adipose tissue with metabolic health status and cardiovascular disease risk. *Acta Diabetologica*, 62, 1261 - 1270. https://doi.org/10.1007/s00592-025-02447-w
Zhang, X., Ha, S., Lau, H., & Yu, J. (2023). Excess body weight: Novel insights into its roles in obesity comorbidities.. *Seminars in cancer biology*. https://doi.org/10.1016/j.semcancer.2023.03.008