Seriál První pomoc: Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Ocitli jste se někdy v situaci, kdy člověka popadla hypertenzní krize? Odhalte zavčas prvotní příznaky a naučte se poskytovat první pomoc.

Hypertenze jako „tichý zabiják“

Vysoký krevní tlak (neboli hypertenze, AHT) se v dnešní době řadí mezi nejčastější srdeční a cévní onemocnění.

„Jedná se o dlouhodobé a trvalé zvýšení krevního tlaku. Vyskytuje se u více než poloviny populace u osob nad 60 let. S mírnou nadsázkou se říká, že polovina lidí na světě trpí hypertenzí, z nichž polovina o ní neví a ti, co o ní ví, ji stejně neléčí,“ říká MUDr. Ludmila Mazylkinová z pražské ordinace MOJE AMBULANCE – OC Plaza.

Hypertenze se značně pojí s obezitou. Dokonce polovina hypertoniků trpí nadváhou o více než 20 %. Kromě hmotnosti hypertenzi vyvolává i:

• příjem alkoholu
• nedostatek pohybu
• a psychosociální stres

„Riziko vysokého tlaku je téměř 4x vyšší u jedinců s rodinným výskytem. V celosvětovém měřítku hypertenze způsobuje přibližně 6 % všech úmrtí,“ reaguje MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Při jaké hodnotě krevního tlaku zpozornět?

Nejdříve si ukažme na příkladu význam horní a spodní hodnoty.

• Systolický krevní tlak vyvíjí pažní tepny ve chvíli srdečního úderu. Jedná se o první hodnotu, kterou lékař naměří (120/80). Toto čísla bývá stěžejní.
• Diastolický tlak popisuje dobu mezi dvěma údery a odráží zdravotní stav tepen. Mluvíme o druhé naměřené hodnotě (120/80).

Hodnoty krevního tlaku podle Světové zdravotnické organizace (2010) členíme do tří skupin:

• 1. skupina: normální systolický krevní tlak (rozmezí naměřených hodnot od 120 do 129) a/nebo diastolický krevní tlak (hodnoty od 80 do 84)
• 2. skupina: normální vysoký krevní tlak (hodnoty od 130 do 139) a/nebo diastolický krevní tlak (hodnoty od 85 do 89)
• 3. skupina (hypertenze): u tlaku nad 140/90 mluvíme o arteriální hypertenzi

Odhalte zavčas projevy hypertenze

„Projevy a příznaky vysokého krevního tlaku dělíme na subjektivní a objektivní. V případě subjektivních (někdy až do vzniku orgánových příznaků) nemusí být přítomný žádný z těchto orgánových příznaků,“ radí MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Pokud se vyskytnou, tak mezi subjektivní patří projevy:

• nervového systému: bolest hlavy, poruchy vidění, zmatenost
• kardiovaskulárního systému: bolesti na hrudi, disekující aneurysma (hematom ve střední vrstvě cévy)
• gastrointestinálního systému: ztráta hmotnosti, zvracení, bolesti břicha
• ledvinové projevy: přítomnost krve v moči, poruchy močení
• ostatní: dušnost, slabost, zvýšená únava, nevýkonnost

Mezi objektivní naopak řadíme projevy:

• nervového systému: ložiskové neurologické příznaky, křeče, různý stupeň poruchy vědomí, poruchy zraku
• kardiovaskulárního systému: příznaky srdečního selhání, otoky dolních končetin (někdy přítomné pouze ráno, jindy celodenně)
• močového systému: noční močení (občas i bolestivé)

Pravidla první pomoci při hypertenzi

1. Poskytněte pacientovi nezdravotnickou první pomoc. Uklidněte ho a umístěte do sedící nebo pololežící polohy.
2. Pokud je příčinou stavu rozčilení nebo psychická rozladěnost, zabezpečte v místnosti klid. Ztlumte světlo, vypněte rádio a televizi.
3. Další postup závisí na výši krevního tlaku a přítomnosti uvedených příznaků. Dá se říci, že nezdravotník (kromě zajištění klidu) nemůže v danou chvíli pro pacienta nic dalšího udělat.
4. Při hypertenzní krizi zavolejte rychlou záchrannou pomoc.
5. V ostatních případech (pokud nejsou přítomné výše zmíněné příznaky) dopravte pacienta k lékaři. V této chvíli není potřeba volat rychlou záchrannou službu.

Zlaté pravidlo prevence: Většina lidí se dozví o vysokém krevním tlaku až během náhodné kontroly u lékaře. Proto nepodceňte prevenci a objednejte se nebo registrujte zavčas k lékaři. Brzké odhalení nemoci je předpokladem pro úspěšnou léčbu.

Děkujeme MUDr. Ludmile Mazylkinové za rozhovor.