Letní měsíce přinášejí nejen slunečné dny a příležitosti k odpočinku venku, ale i riziko vážných zdravotních komplikací. Přehřátí organismu je stav, který může nastat překvapivě rychle a zasáhnout kohokoli – děti, těhotné ženy, seniory i zdravé dospělé. Jak poznat varovné příznaky, co dělat co nejdříve a proč hypertermie rozhodně není banalita? Přečtěte si náš přehledný, odborný článek s praktickými informacemi.
Přehřátí organismu (hypertermie) označuje stav, kdy tělesná teplota překročí přirozenou hranici schopnosti těla regulovat teplo. Dochází tak k narušení termoregulace – tělo se nedokáže dostatečně ochlazovat (což se běžně děje zejména potem).
Tento stav je závažný a může vést k selhání životně důležitých funkcí (De Oliveira Santana et al., 2025). Už jediná epizoda může způsobit krátkodobé i dlouhodobé neurologické a kognitivní poruchy, přičemž obzvláště citlivý je mozeček (Walter & Carraretto, 2016).
Pro zajímavost: Opakem je pak tzv. hypotermie, neboli podchlazení.
Nejčastěji za to můžou vlivy prostředí – například extrémní horko a/nebo vysoká vlhkost v místnosti, kde se nacházíte.
Rizikové faktory zahrnují:
Přehřátí organismu je obecný stav, kdy tělo nezvládá odvádět nadbytečné teplo a přehřívá se. Může nastat kdekoliv – se sluncem i bez něj, například v přehřáté místnosti, autě nebo při námaze v horkém prostředí.
Příznaky: únava, bolest hlavy, nevolnost, závratě, zimnice, někdy průjem, zmatenost, v krajních případech i bezvědomí.
Úpal vzniká v důsledku dlouhodobého působení přímého slunečního záření na hlavu a krk. Tělo se přehřeje, a navíc může dojít k podráždění mozkových obalů – někdy i k jejich otoku.
Příznaky: silná bolest hlavy, zarudlý obličej, zvracení, horečka, zmatenost, možná i ztráta vědomí.
Úžeh je pak důsledkem kombinace vysoké teploty prostředí a fyzické námahy, často bez přímého slunečního záření. Tělo se přehřeje celkově, například při pobytu v přehřátém autě nebo tělocvičně.
Příznaky: malátnost, nevolnost, slabost, horečka, později i bolesti hlavy, zrychlené dýchání, zvracení.
Přehřátí organismu je zastřešující pojem – úpal i úžeh jsou jeho konkrétní formy.
Úpal je přehřátí způsobené sluncem na hlavu.
Úžeh je přehřátí způsobené teplem obecně, třeba v uzavřeném prostoru.
Všechny tři stavy jsou nebezpečné, ale při včasné pomoci dobře zvládnutelné. Pokud si nejste jistí, co se s vámi nebo vaším blízkým děje, nečekejte a kontaktujte svého praktického lékaře – třeba přes aplikaci Moje Ambulance, kde najdete pomoc rychle a přehledně.
Mezi časné příznaky přehřátí organismu patří:
Často se objevuje i slabost nebo nevolnost. Pokud na tyto signály nereagujete, stav se může rychle zhoršit.
V pokročilé fázi se objevuje:
Zimnice jako příznak přehřátí organismu je paradoxní reakcí těla, které se snaží „restartovat“ svou vnitřní rovnováhu. Pozor, neplést se zimomřivostí.
Někdy může tělo reagovat na přehřátí organismu průjmem. Při dehydrataci a stresu z vysokých teplot může dojít k poruše funkce trávicího traktu. Tělo se snaží vyloučit přebytečné teplo i prostřednictvím trávicí soustavy.
Přehřátí organismu a průjem spolu tedy mohou úzce souviset – zejména pokud se objevily i další příznaky uvedené v našem článku.
Děti mají nižší schopnost regulovat teplotu, vyšší poměr tělesného povrchu k hmotnosti a často si samy neuvědomí, že je jim horko. Přehřátí organismu u dětí proto nastává mnohem rychleji než u dospělých.
Typické projevy: suchá kůže bez potu, červené tváře, apatie, podrážděnost, zvýšená teplota, zvracení, v extrémních případech i křeče.
Obzvlášť nebezpečné je ponechání dítěte v zavřeném autě, byť jen na několik minut. Teplota uvnitř vozidla může během chvíle překročit 50 °C.
Tipy pro rodiče:
Nikdy nenechávejte děti samotné v autě.
Pravidelně dětem nabízejte tekutiny.
Omezte pobyt venku mezi 11.–16. hodinou.
Sledujte známky podráždění, ospalosti nebo apatie.
Pokud dojde k úplnému selhání termoregulace, přehřátí organismu může vést k:
Smrt v důsledku přehřátí organismu je smutnou realitou například u ponechaných dětí v rozpálených autech či u starších osob žijících o samotě.
Přehřátí organismu není jen dočasný stav. Pokud ho včas nepodchytíte, může vést k únavě, poruchám koncentrace či paměti, srdeční arytmii, chronické bolesti hlavy, trvalému poškození mozku, ledvin, svalové tkáně nebo jater. Selhání orgánů je nejzávažnějším důsledkem přehřátí.
Během těhotenství je tělesná termoregulace ženy oslabená. Krevní oběh je více zatížený, metabolismus pracuje intenzivněji a tělo zadržuje více tekutin. Přehřátí organismu v těhotenství tak může vést nejen k diskomfortu, ale i k ohrožení zdraví plodu.
Typické projevy: otoky, bolesti hlavy, mdloby a kolísání krevního tlaku.
Přehřátí může být příčinou předčasných kontrakcí nebo zpomalení růstu plodu.
Doporučení: Pijte dostatek vody, noste lehké bavlněné oblečení, odpočívejte v chladných místnostech a vyhýbejte se horkým vanám či saunám.
Přesuňte osobu do stínu nebo klimatizované místnosti.
Sundejte přebytečné oblečení.
Ochlazujte tělo: vlažná sprcha, mokrý ručník, ventilátor.
Podávejte chladné (ne ledové!) nápoje po malých doušcích.
(Wasserman & Healy, 2017)
Pokud postižený nereaguje, má křeče, ztrácí vědomí nebo přestává dýchat – volejte ihned záchrannou službu 155.
Nepodávejte alkohol.
Nechlaďte ledem přímo na kůži.
Nenuťte ke konzumaci tekutin, pokud postižený zvrací.
Prevence je vždy jednodušší než léčba. Dodržujte několik zásad, které ochrání vás i vaše blízké:
Pijte dostatek tekutin (ideálně čistou vodu nebo iontové nápoje).
Omezte fyzickou aktivitu v horkých dnech.
Noste světlé, volné oblečení z přírodních materiálů.
Sledujte předpovědi počasí a vlny veder.
Stáhněte si mobilní aplikaci Moje Ambulance, díky níž bude váš praktický lékař na dosah ruky. Konkrétně v aplikaci můžete:
Nečekejte, až vaše tělo vyšle varovné signály. Mějte přehled o svém zdraví i zdraví svých dětí a blízkých.
Přehřátí organismu se obvykle projeví bolestí hlavy, únavou, nevolností a pocitem slabosti. Můžete se výrazně potit, ale někdy je naopak kůže suchá a horká. Objevují se také závratě, zimnice nebo zmatenost.
U malých dětí si všímejte podrážděnosti, zvracení, zarudnutí obličeje nebo nadměrné ospalosti. Pokud se příznaky přehlížejí, může dojít ke křečím či ztrátě vědomí. V takové situaci se jedná o stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
V první řadě je důležité dostat se co nejrychleji do stínu nebo chladnějšího prostředí. Organismus je potřeba pozvolna ochladit – ideálně vlažnou sprchou, studeným obkladem nebo proudícím vzduchem.
Dbejte na dostatečný příjem tekutin, nejlépe čisté vody, a odpočívejte. I když se vám uleví, nepodceňujte situaci. Pokud se stav zhoršuje, postižený přestává reagovat, má křeče nebo potíže s dýcháním, ihned volejte záchrannou službu.
Úpal vzniká jako důsledek přímého slunečního záření na hlavu a krk – a může vést až k otoku mozku. Léčba spočívá v klidovém režimu, ochlazování těla a dostatečné hydrataci.
Pokud se přidají závažnější příznaky – jako je zvracení, ztuhlost šíje nebo silná zmatenost – je nutné co nejdříve kontaktovat lékaře. Úpal rozhodně není radno podceňovat.
Úžeh je celkové přehřátí organismu, které vzniká v důsledku pobytu v horkém, nedostatečně větraném prostředí – například v autě nebo dusné místnosti. Může se projevit silnou únavou, bolestí hlavy, nevolností, zarudlým obličejem nebo zrychleným dýcháním.
V některých případech se příznaky objeví až několik hodin po zátěži, například večer. Pokud se necítíte dobře, doporučujeme klid, chlad a dostatek tekutin. Při zhoršení stavu neváhejte kontaktovat svého praktického lékaře.
Bondar, M., Pylypenko, M., Ovsienko, T., & Nevmerzhitsky, I. (2018). Hyperthermic syndrome: etiology, pathogenesis, diagnosis and intensive care. Emergency Medicine Australasia, 7-16. https://doi.org/10.22141/2224-0586.2.89.2018.126596.
De Oliveira Santana, M., Marchiori, C., Malheiros, K., & De Melo, É. (2025). Assessment of the Characteristics of Hyperthermia in Human Health and Its Therapy. Middle East Research Journal of Medical Sciences. https://doi.org/10.36348/merjms.2025.v05i01.002.
Walter, E., & Carraretto, M. (2016). The neurological and cognitive consequences of hyperthermia. Critical Care, 20. https://doi.org/10.1186/s13054-016-1376-4.
Wasserman, D., & Healy, M. (2017). Cooling Techniques For Hyperthermia.