Kupujete vitamíny, poctivě je berete – a přesto nemáte pocit, že by vám nějak extra pomáhaly? Možná je problém jednodušší, než si myslíte. Záleží totiž nejen na tom, jaké vitamíny brát, ale také kdy je brát či jak je kombinovat. Špatný postup může znamenat, že část vašich peněz doslova proteče záchodem. V tomto průvodci se na vše podíváme krok za krokem.

Obsah článku:
Mnoho z nás si pilulku s vitamíny prostě hodí do úst při ranní kávě a považuje věc za vyřízenou. Jenže to, kolik z dané látky tělo skutečně vstřebá a využije, se výrazně liší podle toho, zda vitamín berete:
Věděli jste, že přítomnost tuku v jídle dokáže zvýšit vstřebávání vitamínu D zhruba o třetinu (Dawson-Hughes et al., 2015)? I ve světě minerálních látek se skrývají překvapení – například vápník a železo částečně soupeří o stejné vstřebávací dráhy ve střevě, takže jejich současné užití v jedné dávce nemusí být ideální.
A ještě jedna věc na úvod: Doplňky stravy jsou jen doplňky – ne náhrada pestré stravy. Žádná kapsle plně nenahradí to, co nabídne kvalitní, pestrý jídelníček. Pokud vás trápí únava, padání vlasů nebo opakované infekce a přemýšlíte, zda za tím nestojí nedostatek vitamínů, přečtěte si náš článek Nedostatek vitamínů není banalita: Jak poznat avitaminózu.
A ještě jedno PS: Pod pojmem vitamíny si lidé často jednoduše představí doplňky stravy s vitamíny a minerálními látkami. Proto v tomto článku budeme mluvit nejen o vitamínech, ale o doplňcích stravy (i) s minerálními látkami.
Než se pustíme do konkrétního časování, je nutné pochopit jedno základní dělení. Všechny vitamíny se dělí do dvou skupin – a právě toto dělení určuje, jak vitamíny konzumovat a kdy je do sebe správně dostat.
Vitamíny A, D, E a K potřebují ke svému vstřebání přítomnost tuku v trávicím traktu. Bez tuku se vstřebají jen z části, nebo vůbec. Proto na otázku, jak užívat vitamíny rozpustné v tucích, existuje jednoduchá odpověď: vždy je užívejte k jídlu, které obsahuje zdravý tuk – avokádo, ořechy, olivový olej, vejce nebo tučnější ryba poslouží skvěle.
Zároveň si tyto vitamíny tělo ukládá do zásoby (zejména v játrech a tukové tkáni), a proto je důležité nepřekračovat doporučené dávkování. Předávkování vitamíny A nebo D může být toxické.
Vitamíny skupiny B a vitamín C se rozpouštějí ve vodě. Tělo si je neskladuje – přebytky vyloučí močí, a proto je potřeba je doplňovat pravidelně, ideálně každý den. Nevýhodou je, že jednorázová megadávka vitaminu C přijatá ráno nenahradí pravidelný příjem – část se prostě vyloučí, aniž by ji tělo stihlo využít. U těchto vitamínů proto platí: raději menší dávky opakovaně než jedna velká najednou (Traber & Stevens, 2011).

To, kdy brát vitamíny, není otázka zvyku nebo náhody – každý vitamín a každá minerální látka má své optimální okno, kdy ho tělo nejlépe zpracuje. Pojďme si je projít chronologicky od rána.
Vitamín D patří tradičně do ranního nebo dopoledního režimu – vždy ke snídani nebo svačině, která obsahuje trochu tuku. Proč spíš ráno? Občas se uvádí, že vitamín D užívaný večer může u citlivějších jedinců ovlivňovat tvorbu melatoninu , a tím i spánek. Je ale férové říct, že důkazy pro tento efekt jsou zatím omezené a nekonzistentní – jde spíš o teoretickou úvahu a jednotlivé zkušenosti než o jednoznačně prokázaný jev (Abboud, 2022).
Ranní dávka je proto spíše rozumné a praktické doporučení, ne přísný zákaz. Klíčové je hlavně to, abyste vitamín D brali pravidelně a s tukem. Pokud jste na snídani zapomněli, oběd je druhá nejlepší volba.
Vitamíny skupiny B – tedy celý B komplex včetně B6, B12 a kyseliny listové – se obvykle také doporučují ráno a dopoledne. Tyto vitamíny se podílejí na energetickém metabolismu, podporují funkci nervového systému a pomáhají zvládat každodenní zátěž. A proč ne večer? U části citlivějších lidí, případně u vyšších dávek B12, se objevují zprávy o mírně povzbudivém účinku, který může zhoršit usínání. Nejde o pravidlo platné pro každého – u většiny lidí běžná dávka spánek neovlivní – ale pokud po večerní dávce hůř usínáte, vyplatí se ji zkusit přesunout na ráno.
Tip na čtení: Nedostatek spánku a jeho projevy i důsledky
„Vitamíny skupiny B doporučuji brát spíš ráno. Nejde jen o tradici – skupina B se podílí na energetickém metabolismu a část citlivějších pacientů večerní dávku subjektivně vnímá jako rušivou pro spánek. U takových lidí často pomůže jednoduchá úprava: přesunout B komplex na ráno,” říká MUDr. Petra Nováková , praktická lékařka MOJE AMBULANCE.
Vitamín C můžete užívat kdykoli během dne. Ranní užití je hlavně praktické a může být výhodné, pokud ho kombinujete se železem. Při citlivém žaludku ho nikdy neberete nalačno.
Nejlépe se vstřebává nalačno – přibližně hodinu před snídaní nebo dvě hodiny po jídle. Vstřebávání výrazně zvyšuje vitamín C, proto je vhodné je brát společně nebo zapít sklenicí pomerančového džusu. Pokud vás železo dráždí na žaludek, lze ho vzít s lehkým jídlem – ale nikdy s mlékem, kávou ani vápníkem. Důvod vysvětlíme níže.
Omega-3 mastné kyseliny je nejlepší brát k jídlu s obsahem tuku. Ráno nebo k obědu jsou ideální – tím se také u citlivějších lidí minimalizuje nepříjemné říhání s rybí pachutí.
Co brát k obědu nebo odpoledne
Pokud jste na ranní dávku vitamínu D zapomněli, oběd je druhá nejlepší příležitost – k jídlu s tukem. Odpoledne je také vhodný čas pro vitamíny skupiny B, pokud jste citliví na jejich ranní stimulační efekt – posunout je na dopoledne nebo poledne bývá kompromisem, který vyhovuje.
Hořčík (magnesium) je klasikou večerního režimu. Uvolňuje svaly, zklidňuje nervovou soustavu a podporuje kvalitu spánku. Existuje několik forem hořčíku – a s nimi je spojeno také plno mýtů.
Magnesium bisglycinát (bisglycinát hořečnatý) je vázaný na aminokyselinu glycin, která má sama o sobě zklidňující charakter, takže je oblíbenou volbou na večer či před spaním. Nepovažujte ji ale za prášek na spaní, tohle bisglycinát rozhodně nezvládne.
Magnesium malát (malát hořečnatý) bývá naopak spojován s podporou energie (díky vazbě na kyselinu jablečnou zapojenou do tvorby ATP). To je však velmi špatně pochopená biochemie, proto se nemusíte bát, že by vás pilulka hořčíku malátu nabudila jako ranní kafe. Je to jen další – dobře vstřebatelná – forma hořčíku.
A opatrně s citrátem hořečnatým: Ten je dobře vstřebatelný, má však znatelný projímavý účinek – při vyšší večerní dávce tedy může spíš rušit, než pomáhat (Schwalfenberg & Genuis, 2017).
Večerní užívání vápníku bývá doporučováno zejména proto, že se dobře odděluje od železa a dalších minerálů.
Vitamín K2 je vhodný večer, k jídlu s tukem. Synergicky pracuje s vitamínem D (který jste užili ráno) – D3 zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, K2 se podílí na aktivaci bílkovin, které regulují ukládání vápníku v organismu..
Zinek se nejlépe vstřebává večer nebo před spaním, ideálně s lehkým jídlem nebo hodinu po jídle.
Pro lepší orientaci jsme pro vás připravili přehlednou tabulku. Berte ji jako výchozí bod – váš konkrétní rozvrh může upravit praktický lékař podle vašich výsledků krevních testů a zdravotního stavu.
| Denní doba | Vitamíny / minerály | S čím brát | Poznámka |
| Ráno / snídaně | Vitamín D, B komplex, B12, B6, vitamín C, železo, omega-3 | K jídlu s tukem (D, omega-3); nalačno nebo s vitamínem C (železo) | Vitamíny B večer mohou narušit spánek |
| Oběd / odpoledne | Vitamín D (náhradní čas), omega-3, B komplex (citlivější jedinci) | K jídlu s tukem | Druhá nejlepší volba pro vitamín D |
| Večer / před spaním | Hořčík (bisglycinát), vápník, vitamín K2, zinek | K lehkému jídlu nebo s vodou | Pokud užíváte vyšší dávky, oddělte je alespoň o 2 hodiny |

Některé látky si vzájemně pomáhají – a pokud je vědomě kombinujete, dostanete z každé kapsle víc. Tohle jsou nejdůležitější synergie vitamínů a minerálů, které stojí za to znát.
Vitamín D3 + K2 tvoří zlaté duo pro zdravé kosti a cévy. D3 zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, K2 pak zajišťuje, že se vápník bezpečně usadí v kostech – a ne v cévních stěnách. Tato kombinace je jednou z nejpodloženějších v současné odborné literatuře (Maresz, 2015).
Vitamín C + železo je klasická a vědecky dobře doložená synergie. Vitamín C mění strukturu trojmocného železa na dvojmocné, které se ve střevě vstřebává mnohem lépe – a to platí zejména pro železo z rostlinných zdrojů (tzv. nehemové železo). Pro vegany a vegetariány je tato kombinace naprosto zásadní.
Hořčík + vitamín B6 bývá oblíbená dvojka pro nervovou soustavu a zvládání stresu. Je ale férové říct, že klinicky se výhoda kombinace oproti samotnému hořčíku jednoznačně nepotvrdila; nejspíš z ní nejvíc těží lidé pod silným stresem (Pouteau et al., 2018). A pozor na dávku: vysoký příjem B6 z doplňků není neškodný, při dlouhodobém užívání může dráždit nervy, takže méně je někdy víc.
Vitamín A + zinek – zinek se účastní přeměny betakarotenu na aktivní vitamín A. Při výraznějším nedostatku zinku tak může tělo hůř využít i dostatek betakarotenu ze stravy (Christian & West, 1998).
Omega-3 + vitamín E – vitamín E chrání omega-3 mastné kyseliny před oxidací v těle, čímž prodlužuje jejich biologickou aktivitu.
Tip na čtení: Jaké vitamíny doplnit na konci roku?
Stejně jako existují kombinace prospěšné, existují i takové, kde si látky vzájemně škodí. Pokud patříte mezi lidi, kteří si ráno naházejí všechny kapsle najednou, tato sekce je právě pro vás.
Vápník + železo: Když si vezmete vápník a železo najednou, vápník železu „křížuje cestu" – oba totiž využívají ve střevě stejný transportér. V krátkodobých testech to vstřebávání železa opravdu snižuje. Dobrá zpráva ale je, že dlouhodobě to na vaše zásoby železa většinou nic nezmění (Abioye et al., 2021). Prakticky? Když jste zdraví a jíte pestře, nemusíte nic hlídat. Když ale železo doplňujete kvůli nedostatku, raději ho neberte zároveň s vápníkem nebo mlékem – stačí 2–3 hodiny odstup a máte klid.
„Nejčastější chyba, kterou v ordinaci vídám, je kombinace vápníku a železa ve stejný čas. U pacientů, kteří železo cíleně doplňují, stačí oddělit o pár hodin a výsledky se rychle zlepší,” vysvětluje MUDr. Tomáš Kratochvíl , internista a lékař MOJE AMBULANCE.
Zinek + měď: Dlouhodobé užívání vysokých dávek zinku (nad 30 mg denně) může blokovat vstřebávání mědi a vést k jejímu deficitu. Pokud užíváte zinek pravidelně ve vyšší dávce, občas doplňte i měď – ideálně v různou denní dobu.
Vitamín E + vitamín K: Vysoké dávky vitamínu E mohou antagonizovat vitamín K a ovlivňovat srážlivost krve. Toto je relevantní zejména pro lidi, kteří užívají léky na ředění krve – jako je warfarin.
Hořčík + vápník ve vysokých dávkách: Obě minerální látky využívají stejné transportní mechanismy v tenkém střevě. Při vysokých dávkách si proto konkurují. Řešení je jednoduché – brát je v různou dobu (hořčík večer, vápník k obědu nebo naopak).

I když máte načasování i kombinace zvládnuté, může vám vstřebávání pokazit to, čím vitamíny zapíjíte nebo co k nim jíte. Pojďme si říct, na co si dát pozor.
Šálek kávy dokáže snížit vstřebávání železa přibližně o 39 % a šálek čaje dokonce až o 64 % (Milman, 2020). Zajímavé je, že hlavním viníkem není ani tak samotný kofein – ten se na železo váže jen z malé části – ale polyfenoly a taniny, které s železem vytvářejí obtížně vstřebatelné komplexy.
Ideální je proto zachovat mezi kávou nebo čajem a doplňkem stravy odstup zhruba 1–2 hodiny – nebo vitamíny prostě kávou nezapíjet.
Jedná se o přírodní látky obsažené v obilovinách, luštěninách, špenátu nebo řepě. Vytvářejí s minerály nerozpustné komplexy, které tělo nedokáže vstřebat. Situaci pomohou namáčení a klíčení těchto potravin nebo kombinace s vitamínem C, který vstřebávání podpoří.
Pokud užíváte léky na ředění krve (warfarin), kortikosteroidy, inhibitory protonové pumpy nebo antacida, mohou tyto léky výrazně ovlivňovat vstřebávání nebo metabolismus vitamínů. Vitamín K například přímo interaguje s warfarinem a mění jeho účinnost. Vždy se o svých doplňcích poraďte se svým praktickým lékařem.
Těhotenství je období, kdy je suplementace nejdůležitější – a zároveň je potřeba s ní být velmi opatrná.
Kyselina listová (vitamín B9) je klíčová pro správný vývoj nervové soustavy plodu: ideálně by se měla začít užívat 3 měsíce před otěhotněním a pokračovat celý první trimestr (některá doporučení hovoří o celém těhotenství).
Vitamín D se doporučuje po celou dobu těhotenství i kojení, obvykle v dávce 800–1000 IU denně.
Železo se nasazuje zpravidla od druhého trimestru nebo při prokázaném deficitu.
Jód je důležitý po celou dobu těhotenství.
Otázku do kdy brát vitamíny v těhotenství nejlépe zodpoví váš gynekolog nebo praktický lékař – ideálně s ohledem na aktuální výsledky krevních testů.
Padání vlasů je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé sáhnou po vitamínech. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňují biotin (B7), zinek, železo a vitamín D. Jenže platí jedno zásadní pravidlo: než začnete suplementovat, nechte si udělat krevní odběr. Padání vlasů totiž může způsobit i nadbytek zinku nebo železa – v takovém případě by další suplementace situaci zhoršila, ne zlepšila.
Vitamíny na vlasy chtějí čas. Počítejte s tím, že než se efekt projeví, uběhne minimálně 3–6 měsíců pravidelného užívání.
Chronický stres výrazně zvyšuje spotřebu hořčíku, vitamínů skupiny B a vitamínu C. B komplex ráno podpoří nervový systém a energetický metabolismus, hořčík (bisglycinát) večer doplní zásoby vyčerpávané dlouhodobým napětím a podpoří regeneraci přes noc.

Ne každý potřebuje hrstku kapslí. Existují ale látky, kde je deficit v české populaci velmi rozšířený, a kde preventivní suplementace dává smysl pro většinu dospělých.
Vitamín D je v ČR deficit u velké části populace od října do dubna – jednoduše proto, že slunečního záření je málo a UVB paprsky nestačí k přirozené syntéze vitamínu D v kůži. Preventivní dávka pro dospělé se obvykle pohybuje kolem 1000–2000 IU denně, ale přesné dávkování závisí na věku, hmotnosti a výsledcích krevního testu.
Hořčík je minerální látka, která moderní zpracovaná strava obsahuje výrazně méně než dřív. Deficit se projevuje svalovými křečemi, podrážděností, špatným spánkem a zvýšenou únavností. Je to jeden z nejrozšířenějších nedostatků minerálních látek.
Vitamín B12 je zásadní zejména pro vegany, vegetariány a seniory nad 60 let, jejichž schopnost vstřebávat B12 z potravy přirozeně klesá. Deficit B12 se vyvíjí pomalu a může mít závažné neurologické následky.
Omega-3 mastné kyseliny: Pokud nejíte tučné mořské ryby alespoň dvakrát týdně, suplementace dává smysl.
Naopak: Pokud se stravujete pestře a trávíte čas venku, nepotřebujete vitamíny A, C, E, K ani vitamíny B1 nebo B2 ze suplementů. Megadávky vitamínů bez indikace lékaře mohou být zbytečné, a v tom horším případě dokonce škodit.
Zajímavé je v tomto ohledu i téma spiruliny a chlorelly – přírodních doplňků stravy, které někteří autoři doporučují jako zdroj mikroživin.
Všechny výše uvedené rady jsou dobrou orientací – ale nejspolehlivějším vodítkem jsou výsledky krevních testů. Vitamíny brát naslepo a bez znalosti aktuálních hladin je trochu jako léčit teplotu bez teploměru. Praktický lékař vám pomůže zjistit, co vašemu tělu skutečně chybí – a co je naopak zbytečné nebo by mohlo v nadbytku škodit.
V síti MOJE AMBULANCE si snadno objednáte preventivní prohlídku přes mobilní aplikaci Moje Ambulance – bez dlouhého čekání, rychle a přehledně. Váš praktický lékař s vámi projde vaše potíže, doporučí potřebné krevní testy a může navrhnout konkrétní suplementaci přesně pro vás. Nezačínejte kupovat několik doplňků dřív, než víte, co opravdu potřebujete.
Vitamíny nejsou magické pilulky. Fungují – ale jen tehdy, když máte prokázaný deficit a víte, jak s nimi zacházet. Vitamín D k snídani s tukem, B komplex ráno pro energii, hořčík večer pro spánek, železo daleko od kávy a vápníku. Žádná z těchto informací není složitá – jen si je potřeba jednou přečíst a zapamatovat.
A pokud si stále nejste jistí, jak správně kombinovat vitamíny a minerály ve vašem konkrétním případě – nebo máte pocit, že se vám něco nedaří navzdory poctivé suplementaci – neváhejte se obrátit na svého praktického lékaře. Tělo vám poděkuje.
Klíčové kombinace, kterým se vyhněte ve stejný čas: vápník a železo (v jedné dávce si mohou snižovat vstřebávání – při cílené léčbě deficitu je proto vhodné je oddělit), zinek + měď při dlouhodobé suplementaci a vitamín E + vitamín K ve vysokých dávkách (vliv na srážlivost). Vždy dodržte alespoň dvouhodinový odstup.
Záleží na konkrétní látce. Obecně platí: vitamíny skupiny B a vitamín C ráno, vitamíny A, D, E, K k jídlu s tukem (ráno nebo k obědu), hořčík, vápník, zinek a vitamín K2 večer. Nejdůležitější je ale pravidelnost – tělo ocení stabilní denní rytmus více než perfektní timing s výjimkami.
Před spaním jsou vhodné látky s relaxačním a regeneračním účinkem: hořčík (nejlépe ve formě bisglycinátu), který zklidňuje nervový systém a podporuje kvalitu spánku, dále vápník, zinek a vitamín K2. Naopak vitamíny skupiny B nebo vitamín C na noc spíše vynechejte – mohou u citlivějších jedinců způsobit nespavost nebo živé sny.
Vitamíny a minerály nejsou léčbou vysokého krevního tlaku – ta vždy patří do rukou lékaře. Z doplňků stravy se v kontextu kardiovaskulárního zdraví nejčastěji zmiňují hořčík, vitamín D, draslík a omega-3 mastné kyseliny – nicméně jejich nasazení je vždy vhodné konzultovat s praktickým lékařem, zejména pokud zároveň užíváte léky na tlak. Nikdy nenahrazujte předepsanou medikaci doplňky stravy bez vědomí svého lékaře.
Klíčová pravidla: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) vždy k jídlu s obsahem tuku; vitamíny rozpustné ve vodě (B, C) lze brát s jídlem i bez, ale menší dávky opakovaně jsou lepší než jednorázová megadávka; vždy zapíjejte vodou, ne kávou, čajem ani mlékem; dodržujte doporučené dávkování výrobce a poraďte se s lékařem, pokud užíváte léky.
Nejlepší strategie je rozdělit suplementaci na ranní blok (vitamín D, B komplex, C, železo + vitamín C, omega-3) a večerní blok (hořčík bisglycinát, vápník, zinek, K2). Vápník a železo nikdy ve stejnou dobu. Doplňky je obecně vhodnější zapíjet vodou než kávou nebo čajem. Zlaté synergie: D3 + K2, C + železo, hořčík + B6. Pokud si nejste jistí, nejspolehlivějším vodítkem zůstávají krevní testy a doporučení praktického lékaře.
Základ je pestrá strava – zelenina, ovoce, vejce a luštěniny dodají tělu většinu toho, co potřebuje. Pokud sáhnete po doplňcích, pamatujte: vitamíny A, D, E a K vždy berte k jídlu s tukem – bez něj se vstřebají jen z části. Vitamíny B a C jsou rozpustné ve vodě, klíčová je proto pravidelnost, ne jednorázová megadávka. A nikdy vitamíny nezapíjejte kávou – snižuje vstřebávání železa. Nejlepší volba je vždy voda.
Ne vždy. U většiny vitamínů a minerálů tělo nerozezná rozdíl mezi přírodní a syntetickou formou – chemicky jsou totožné a organismus je využije stejně. Výjimkou je například vitamín E, kde přírodní forma (d-alfa-tokoferol) se vstřebává o něco lépe než syntetická. U přírodních doplňků stravy, jako je spirulina, chlorella nebo výtažky z rostlin, může hrát roli širší spektrum látek, které v izolovaném syntetickém vitamínu nenajdete. Důležitější, než původ doplňku je ale jeho forma, dávkování a správné načasování – a samozřejmě to, zda ho vaše tělo vůbec potřebuje. Nejspolehlivější odpověď vám dají krevní testy u praktického lékaře.
Abboud, M. (2022). Vitamin D supplementation and sleep: A systematic review and meta-analysis of intervention studies. Nutrients, 14(5), 1076. https://doi.org/10.3390/nu14051076
Abioye, A. I., Okuneye, T. A., Odesanya, A.-M. O., Adisa, O., Abioye, A. I., Soipe, A. I., Ismail, K. A., Yang, J. F., Fasehun, L.-K., & Omotayo, M. O. (2021). Calcium intake and iron status in human studies: A systematic review and dose-response meta-analysis of randomized trials and crossover studies. The Journal of Nutrition, 151(5), 1084–1101. https://doi.org/10.1093/jn/nxaa437
Christian, P., & West, K. P. (1998). Interactions between zinc and vitamin A: An update. The American Journal of Clinical Nutrition, 68(2), 435S–441S. https://doi.org/10.1093/ajcn/68.2.435S
Dawson-Hughes, B., Harris, S. S., Lichtenstein, A. H., Dolnikowski, G., Palermo, N. J., & Rasmussen, H. (2015). Dietary fat increases vitamin D-3 absorption. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics, 115(2), 225–230. https://doi.org/10.1016/j.jand.2014.09.014
Maresz, K. (2015). Proper calcium use: Vitamin K2 as a promoter of bone and cardiovascular health. Integrative Medicine: A Clinician's Journal, 14(1), 34–39.
Milman, N. T. (2020). A review of nutrients and compounds, which promote or inhibit intestinal iron absorption: Making a platform for dietary measures that can reduce iron uptake in patients with genetic haemochromatosis. Journal of Nutrition and Metabolism, 2020, 7373498. https://doi.org/10.1155/2020/7373498
Pouteau, E., Kabir-Ahmadi, M., Noah, L., Mazur, A., Dye, L., Hellhammer, J., Pilorget, V., & Dubray, C. (2018). Superiority of magnesium and vitamin B6 over magnesium alone on severe stress in healthy adults with low magnesemia: A randomized, single-blind clinical trial. PLoS ONE, 13(12), e0208454. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0208454
Schwalfenberg, G. K., & Genuis, S. J. (2017). The importance of magnesium in clinical healthcare. Scientifica, 2017, 4179326. https://doi.org/10.1155/2017/4179326
Traber, M. G., & Stevens, J. F. (2011). Vitamins C and E: Beneficial effects from a mechanistic perspective. Free Radical Biology and Medicine, 51(5), 1000–1013. https://doi.org/10.1016/j.freeradbiomed.2011.05.017a.