Určitě už jste o antioxidantech slyšeli – možná až příliš často. Reklamy na „superpotraviny plné antioxidantů“ na nás křičí ze všech stran: z obalů, televizí i sociálních sítí. Ale co vlastně tyhle látky skutečně dělají v našem těle? Mají opravdu tak zázračné účinky, nebo jde jen o dobře znějící marketing? Pojďme si to rozebrat bez přehánění. Jasně, srozumitelně a s oporou ve vědě.
Antioxidanty jsou látky, které chrání naše tělo před škodlivými účinky tzv. volných radikálů. Pokud máme těchto volných radikálů v těle až příliš, dochází k oxidačnímu stresu. Ten může poškozovat buňky a přispívat ke stárnutí a vzniku nemocí. Antioxidant tyto radikály neutralizuje, a tím chrání buňky, tkáně a orgány.
Reaktivní formy kyslíku (ROS): Látky, které vznikají přirozeně v těle při různých procesech (např. při dýchání nebo zánětech). Pokud jich je ale moc, mohou poškozovat buňky.
Volné radikály: „Agresivní“ molekuly, které napadají zdravé buňky. Vznikají např. při stresu, špatné stravě, kouření, znečištěném ovzduší nebo i při sportu. Když jich je moc, tělo potřebuje pomoc antioxidantů.
Oxidační stres: Stav, kdy je v těle příliš mnoho volných radikálů a málo ochranných látek (antioxidantů), které by je zneškodnily. Dlouhodobě může přispívat k nemocem, stárnutí i zánětům.
ORAC: Oxygen Radical Absorbance Capacity; Jednotka, která udává, kolik antioxidantů obsahuje konkrétní potravina – tedy jak dobře umí „zlikvidovat“ volné radikály. Čím vyšší číslo, tím silnější ochrana.
Přestože antioxidanty nejsou esenciální živinou (jako například některé vitamíny, minerální látky nebo bílkoviny), jsou pro tělo nepostradatelné. Jejich hlavní účinky zahrnují:
Podle Halliwella (2023) i Rahamana et al. (2023) pomáhají antioxidanty snižovat riziko chronických onemocnění – včetně:
a to tím, že omezují oxidační stres.
|
Antioxidanty přispívají k udržení zdravé a pružné pokožky tím, že neutralizují volné radikály, které urychlují stárnutí buněk (Pruteanu et al., 2023). Pomáhají chránit kolagenová vlákna, snižují zánětlivé procesy, a mohou tak oddálit vznik vrásek. Stejně tak chrání i vnitřní orgány před předčasným opotřebením.
Dostatek antioxidantů může pomoci posílit přirozenou obranyschopnost organismu (Frei, 1999; Rahaman et al., 2023). Vitaminy jako C a E i minerální látky jako zinek a selen podporují funkci imunitních buněk a zvyšují odolnost proti infekcím.
Zvlášť důležitá je jejich role v obdobích zvýšené zátěže, v chřipkovém období nebo při rekonvalescenci.
Například u sportovců hrají antioxidanty významnou roli při regeneraci a ochraně svalových buněk. Během intenzivního tréninku totiž vzniká větší množství volných radikálů, a pokud tělo nemá dostatek antioxidantů, může dojít ke zhoršení výkonu nebo ztíženému zotavení (Jeukendrup & Gleeson, 2014).
V neposlední řadě se antioxidanty využívají také v potravinářství a farmacii. Pomáhají totiž prodlužovat trvanlivost výrobků tím, že brání žluknutí tuků a oxidaci složek (Losada-Barreiro et al., 2022; Pruteanu et al., 2023).
Antioxidanty zneškodňují (neutralizují) volné radikály tím, že jim dodají elektron nebo atom vodíku, čímž zabraňují oxidačnímu poškození tuků, bílkovin nebo DNA (Santos-Sánchez et al., 2019).
Některé antioxidanty vážou přechodné kovy (např. železo nebo měď). Tím snižují jejich schopnost vytvářet škodlivé ROS, které by v těle dále páchaly škody (Santos-Sánchez et al., 2019).
Tělo produkuje své vlastní enzymatické antioxidanty, například superoxiddismutázu nebo katalázu, které aktivně odbourávají reaktivní formy kyslíku a chrání buňky před oxidačním stresem (Halliwell, 2023).
Antioxidanty mohou ovlivňovat buněčné procesy – jako je přenos signálů, exprese genů nebo apoptóza – prostřednictvím udržování rovnováhy mezi oxidací a redukcí (Hunyadi, 2019; Frei, 1999).
Možná vás překvapí, že i antioxidanty mají svá pravidla.
Zatímco příjem přírodních antioxidantů z potravin je velmi prospěšný, nadměrné užívání doplňků stravy s antioxidanty může paradoxně narušit přirozené buněčné procesy a u sportovců taky brzdit adaptaci na trénink (Lei et al., 2016; Jeukendrup & Gleeson, 2014).
Tělo totiž potřebuje určitou míru oxidačního stresu jako signál pro růst a adaptaci – a nadměrná suplementace antioxidanty může tento signál „umlčet“.
Antioxidanty v potravinách jsou tím nejpřirozenějším a nejbezpečnějším způsobem, jak tělo posílit. Nejlepší antioxidanty najdete v čerstvém ovoci, zelenině, bylinkách, čajích apod. – níže si uvedeme konkrétní příklady podle jejich ORAC hodnoty.
Síla antioxidantů se měří pomocí tzv. ORAC testu (Oxygen Radical Absorbance Capacity), který hodnotí schopnost dané látky neutralizovat volné radikály. Potraviny a sloučeniny s vysokými ORAC hodnotami se považují za silné antioxidanty, které mohou účinněji chránit tělo před oxidačním stresem. Které to tedy jsou?
Mezi běžným ovocem mají jahody konzistentně nejvyšší antioxidační aktivitu, následované švestkami, pomeranči, červenými hrozny a kiwi. Pokud se hodnotí podle sušiny, zůstávají jahody na špičce, spolu s černými malinami a ostružinami (Wang et al., 1996; Wang & Lin, 2000).
Mezi komerčně dostupnými džusy má hroznová šťáva nejvyšší ORAC hodnotu, následovaná grepovou, rajčatovou a pomerančovou šťávou (Wang et al., 1996).
Z bobulí jsou nejbohatšími zdroji antioxidantů plně zralé černé maliny odrůdy Jewel a ostružiny (Wang & Lin, 2000).
|
Kuchyňské bylinky jako Origanum x majoricum, řecké oregano (Origanum vulgare ssp. hirtum) a Poliomintha longiflora vykazují výjimečně vysoké ORAC hodnoty, často převyšující i léčivé byliny (Zheng & Wang, 2001).
Mezi čerstvými bylinkami vyniká zejména bazalka, která má velmi silnou antioxidační kapacitu (Wakagi et al., 2016).
Listy rostlin jako jsou ostružiny, maliny nebo jahody mají často výrazně vyšší ORAC hodnoty než samotné plody, obzvlášť pokud jsou čerstvé (Wang & Lin, 2000).
Batáty s fialovou dužinou mají ze všech druhů batátů nejvyšší antioxidační aktivitu, výrazně vyšší než odrůdy s bílou dužinou (Teow et al., 2007).
Tmavé medy, jako je pohankový med, mají vyšší ORAC hodnoty než světlé medy (Gheldof & Engeseth, 2002).
Ovesné otruby mají obvykle vyšší antioxidační vlastnosti než celé ovesné zrno (Chen et al., 2018).
Kyselina rozmarýnová – šalvěj, tymián
Kyselina gallová – ovoce, čaje
Kyselina p-kumarová – semena
Myricetin – čaje, bobule
Zatímco antioxidanty z přirozených zdrojů (potravin) působí synergicky a bezpečně, syntetické doplňky mohou při dlouhodobém nebo vysokém dávkování působit kontraproduktivně. Tělo je totiž velmi citlivé na rovnováhu, a pokud mu něco „vnucujeme“ uměle, může přestat přirozeně reagovat.
Proto odborníci doporučují: vybírejte si antioxidanty primárně z potravin – ne z pilulek.
Antioxidanty nejsou důležité jen pro dospělé, ale i pro děti – možná ještě víc. Dětský organismus se neustále vyvíjí a je citlivější na zátěž z okolního prostředí, jako je znečištěné ovzduší, stres nebo infekce.
Právě antioxidanty z potravin, jako jsou ovoce, zelenina nebo celozrnné produkty, pomáhají chránit dětské buňky a imunitní systém. Zdravý a pestrý jídelníček je proto nejlepší způsob, jak děti přirozeně „vyzbrojit“ proti každodenním vlivům.
Pokud byste z článku měli odejít jednou jedinou informací, bude to seznam potravin plných antioxidantů, které začnete pravidelně zařazovat do svého jídelníčku.
ovoce: jahody, švestky, pomeranče, červené hrozny, kiwi, ostružiny a černé maliny
šťávy: hroznová, grepová, rajčatová a pomerančová
bylinky: oregano, bazalka, listy ostružin, malin a jahod, česnek, šalvěj, tymián, kurkuma, zázvor
zelenina: batáty s fialovou dužinou, tmavě zelená listová zelenina jako špenát a kapusta, rajčata, paprika
tmavé medy
ovesné otruby
čaje
hořká čokoláda (s vysokým podílem kakaa)
|
Zajímá vás, jestli máte ve stravě dostatek antioxidantů? Nebo zda jejich užívání pomůže právě vám – například při regeneraci po sportu nebo při chronickém únavovém syndromu? Objednejte se ke svému praktickému lékaři. Ve spolupráci s odborníkem můžete probrat svůj jídelníček, doplňky i možnosti laboratorního vyšetření.
|
Látky, které chrání buňky před poškozením způsobeným volnými radikály.
Jde o přírodní nebo syntetickou sloučeninu, která snižuje oxidační stres v těle.
Některé z antioxidantů jsou vitamíny (například vitamín C a E), ale ne všechny vitamíny jsou antioxidanty.
Patří sem enzymy jako superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza a kataláza, ale i neenzymatické látky jako zmíněné vitamíny, beta-karoten, selen a různé rostlinné fenoly.
Podporují imunitu, chrání buňky, zpomalují stárnutí a pomáhají při regeneraci.
V ovoci, zelenině, zeleném čaji, ořeších, česneku a hořké čokoládě.
Jakýkoliv přírodní antioxidant z potravin je účinnější a bezpečnější než antioxidant z doplňku stravy.
Mezi nejsilnější přírodní antioxidanty patří:
Astaxantin – přírodní pigment z mořských řas, považovaný za jeden z nejsilnějších známých antioxidantů
Kurkumín – účinná látka z kurkumy s velmi silným antioxidačním a protizánětlivým účinkem
Resveratrol – nachází se v červeném víně a hroznech
Vitamin E a vitamin C – patří mezi nejznámější antioxidanty
Glutathion – přirozený antioxidant produkovaný naším tělem
Síla antioxidantů se měří tzv. ORAC hodnotou (Oxygen Radical Absorbance Capacity). Čím vyšší číslo, tím silnější ochrana.
Jíst antioxidanty má zásadní význam pro dlouhodobé zdraví i každodenní vitalitu. Pomáhají:
Navíc – pokud antioxidanty získáváte z přirozených zdrojů, pomáháte tělu udržovat rovnováhu bez vedlejších účinků.
Nejste si jisti, jestli jich máte ve stravě dost? Objednejte se ke svému praktickému lékaři. A s aplikací Moje Ambulance to zvládnete klidně z pohodlí domova.
Chen, C., Wang, L., Wang, R., Luo, X., Li, Y., Li, J., Li, Y., & Chen, Z. (2018). Phenolic contents, cellular antioxidant activity and antiproliferative capacity of different varieties of oats.. Food chemistry, 239, 260-267. https://doi.org/10.1016/j.foodchem.2017.06.104
Frei, B. (1999). Molecular and biological mechanisms of antioxidant action. The FASEB Journal, 13. https://doi.org/10.1096/FASEBJ.13.9.963
Gheldof, N., & Engeseth, N. (2002). Antioxidant capacity of honeys from various floral sources based on the determination of oxygen radical absorbance capacity and inhibition of in vitro lipoprotein oxidation in human serum samples.. Journal of agricultural and food chemistry, 50 10, 3050-5. https://doi.org/10.1021/JF0114637
Halliwell, B. (2023). Understanding mechanisms of antioxidant action in health and disease. Nature Reviews Molecular Cell Biology, 25, 13-33. https://doi.org/10.1038/s41580-023-00645-4
Hunyadi, A. (2019). The mechanism(s) of action of antioxidants: From scavenging reactive oxygen/nitrogen species to redox signaling and the generation of bioactive secondary metabolites. Medicinal Research Reviews, 39, 2505 - 2533. https://doi.org/10.1002/med.21592
Lei, X., Zhu, J., Cheng, W., Bao, Y., Ho, Y., Reddi, A., Holmgren, A., & Arnér, E. (2016). Paradoxical Roles of Antioxidant Enzymes: Basic Mechanisms and Health Implications.. Physiological reviews, 96 1, 307-64. https://doi.org/10.1152/physrev.00010.2014
Losada-Barreiro, S., Sezgin-Bayindir, Z., Paiva‐Martins, F., & Bravo-Díaz, C. (2022). Biochemistry of Antioxidants: Mechanisms and Pharmaceutical Applications. Biomedicines, 10. https://doi.org/10.3390/biomedicines10123051
Pruteanu, L., Bailey, D., Grădinaru, A., & Jäntschi, L. (2023). The Biochemistry and Effectiveness of Antioxidants in Food, Fruits, and Marine Algae. Antioxidants, 12. https://doi.org/10.3390/antiox12040860
Rahaman, M., Hossain, R., Herrera-Bravo, J., Islam, M., Atolani, O., Adeyemi, O., Owolodun, O., Kambizi, L., Daştan, S., Calina, D., & Sharifi‐Rad, J. (2023). Natural antioxidants from some fruits, seeds, foods, natural products, and associated health benefits: An update. Food Science & Nutrition, 11, 1657 - 1670. https://doi.org/10.1002/fsn3.3217
Santos-Sánchez, N., Salas-Coronado, R., Villanueva-Cañongo, C., & Hernández-Carlos, B. (2019). Antioxidant Compounds and Their Antioxidant Mechanism. Antioxidants. https://doi.org/10.5772/INTECHOPEN.85270
Teow, C., Truong, V., McFeeters, R., Thompson, R., Pecota, K., & Yencho, G. (2007). Antioxidant activities, phenolic and β-carotene contents of sweet potato genotypes with varying flesh colours. Food Chemistry, 103, 829-838. https://doi.org/10.1016/J.FOODCHEM.2006.09.033
Wakagi, M., Taguchi, Y., Watanabe, J., Ogita, T., Goto, M., Arai, R., Ujihara, K., & Takano-Ishikawa, Y. (2016). Determination of the antioxidative activities of herbs harvested in Japan by oxygen radical absorbance capacity methods.. Food Science and Technology Research, 22, 301-305. https://doi.org/10.3136/FSTR.22.301
Wang, H., Cao, G., & Prior, R. (1996). Total Antioxidant Capacity of Fruits. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 44, 701-705. https://doi.org/10.1021/JF950579Y
Wang, S., & Lin, H. (2000). Antioxidant activity in fruits and leaves of blackberry, raspberry, and strawberry varies with cultivar and developmental stage.. Journal of agricultural and food chemistry, 48 2, 140-6. https://doi.org/10.1021/JF9908345
Zheng, W., & Wang, S. (2001). Antioxidant activity and phenolic compounds in selected herbs.. Journal of agricultural and food chemistry, 49 11, 5165-70. https://doi.org/10.1021/JF010697N