Proč se někdy cítíte plní energie a jindy bez jakéhokoliv důvodu unavení? Některé osobnosti 20. století v tom mají jasno: může za to váš biorytmus neboli přirozené rytmy vašeho těla. Co to vlastně biorytmus je a na čem tato teorie staví? Má biorytmus člověka oporu ve vědeckých poznatcích, nebo jde jen o další pseudovědecký koncept? Pojďme se na to podívat blíže.
Biorytmus má dvě hlavní definice:
-
Biologický rytmus (také označovaný jako biorytmus) je ve své podstatě děj u živého organismu, který se opakovaně (rytmicky, cyklicky) objevuje. Může se jednat například o denní cyklus spánku a bdění nebo menstruační cyklus.
-
Biorytmus je cyklický vzorec fyzické, emocionální nebo mentální aktivity, o němž se předpokládá, že se vyskytuje v životě člověka.
Jeden pojem, dvě různé definice. Matoucí, že? Dnes se podíváme na obě a uděláme si v tom jednou provždy jasno.
Historie biorytmu: Od Wilhelma Fliessa po moderní dobu
Teorii biorytmu poprvé představil Wilhelm Fliess, německý lékař, na konci 19. století. Fliess tvrdil, že objevil pravidelnosti v cyklech života, jako jsou narození a úmrtí, a označil 23denní cyklus za „mužský“ a 28denní za „ženský“.
Později tuto teorii rozvíjeli další, například Hermann Swoboda a Alfred Teltscher, kteří přidali 33denní intelektuální cyklus.
Ve 20. století, zejména v 70. letech, získala teorie popularitu díky knihám a kalkulačkám biorytmu.
Biorytmus lidského těla pod lupou: Co to je?
Biorytmus je teorie, která tvrdí, že naše každodenní životy jsou ovlivňovány pravidelnými cykly o délkách 23 dní (fyzický cyklus), 28 dní (emocionální cyklus) a 33 dní (intelektuální cyklus). Cykly začal dnem našeho narození a jsou předurčeny až do konce našeho života.
Podle zastánců této teorie můžete tyto cykly matematicky modelovat pomocí sinusových funkcí a sledovat jejich průběh na grafu biortymu, který zobrazuje vrcholy (+100 %), údolí (-100 %) a „kritické dny“ (kdy křivka protíná nulu).
Fyzický biorytmus: Energie a kondice
Fyzický biorytmus těla má cyklus dlouhý 23 dní a ovlivňuje naši sílu, výdrž a celkovou fyzickou aktivitu.
-
Vrchol: Období, kdy se cítíme plní energie, zvládáme náročné fyzické úkoly a rychle regenerujeme.
-
Útlum: Dny, kdy se cítíme unavení, méně výkonní a potřebujeme více odpočinku.
Emocionální biorytmus: Nálada a stabilita
Citový biorytmus trvá 28 dní a řídí naše emocionální prožívání, náladu a schopnost zvládat mezilidské vztahy.
-
Vrchol: Období klidu, spokojenosti a emoční rovnováhy.
-
Útlum: Dny, kdy jsme citlivější, snadno podléháme výkyvům nálad nebo pocitům nejistoty.
Intelektuální biorytmus: Soustředění a logika
Intelektuální biorytmus má cyklus dlouhý 33 dní a ovlivňuje naši mentální ostrost, schopnost rozhodování a analýzy.
-
Vrchol: Dny, kdy jsme nejvíce produktivní, koncentrovaní a snadno řešíme i složité úkoly.
-
Útlum: Období, kdy máme problém s koncentrací, pamětí a efektivitou.
Kritické dny v biorytmu: Co to znamená?
Kritické dny jsou okamžiky, kdy náš tělesný biorytmus přechází z pozitivní fáze do negativní, tj. sinusoida protíná nulu. Podle této teorie může být naše tělo i mysl v těchto dnech náchylnější k různým obtížím, jako jsou nemoci, úrazy nebo snížená schopnost soustředění. Každý z hlavních cyklů biorytmu (fyzický, emocionální, intelektuální) má své specifické projevy:
-
Fyzické kritické dny: V těchto dnech je naše tělo oslabené a méně odolné. Můžeme se cítit unavení, podráždění nebo citlivější na nemoci, jako je nachlazení. Je důležité dopřát si dostatek odpočinku a šetřit své síly.
-
Emocionální kritické dny: Během emocionálně náročných dnů můžeme zažívat výkyvy nálad, podrážděnost nebo pocity úzkosti. Tyto dny mohou ovlivnit naše vztahy i celkovou psychickou pohodu. Klíčem je uvědomění si těchto změn a snaha najít si chvíli klidu a prostoru pro sebe.
-
Intelektuální kritické dny: Když nastanou intelektuálně náročné dny, můžeme mít potíže s koncentrací, rozhodováním a řešením úkolů. Produktivita bývá nižší, proto se vyplatí naplánovat méně náročné aktivity a soustředit se na jednoduché úkoly.
A co biorytmus orgánů?
V tradiční čínské medicíně se věří, že každý orgán má svůj vlastní (bio)rytmus. Ten pak údajně ovlivňuje optimální dobu jejich aktivity. Například:
-
Játra jsou nejaktivnější mezi 1:00 a 3:00 v noci.
-
Ledviny pracují nejintenzivněji mezi 17:00 a 19:00 hodinou.
-
Žaludek je nejaktivnější kolem poledne.
Je důležité říci, že moderní věda nepřikládá orgánovým biorytmům význam.
Má to jeden háček: Biorytmus je pseudověda
Ačkoli koncept biorytmů zní zajímavě, vědecké studie jej opakovaně vyvrátily. Výzkumy ukázaly, že neexistuje žádná významná souvislost mezi těmito rytmy a výkonností, náladou nebo zdravím člověka. Kritici, jako Terence Hines, označují biorytmus za pseudovědu, protože postrádá vědecké důkazy a vychází spíše z domněnek než z ověřitelných dat.
Důvody, proč je považován za pseudovědu:
-
Nedostatek empirických důkazů: Žádné kontrolované studie neprokázaly, že by cykly fyzické, emocionální nebo intelektuální výkonnosti skutečně existovaly v pravidelných intervalech, jak tvrdí teorie biorytmu.
-
Neověřitelnost a nefalzifikovatelnost: Teorie biorytmu není schopna předvídat konkrétní výsledky nebo události s dostatečnou přesností, což ztěžuje její ověřitelnost a případné vyvrácení.
-
Absence fyziologického základu: Teorie nepodporují žádné biologické mechanismy nebo procesy v těle, které by odpovídaly popisovaným cyklům.
-
Historický kontext: Teorie biorytmu pochází z počátku 20. století, kdy ji vytvořili Wilhelm Fliess a Hermann Swoboda, bez využití dnešních přísných vědeckých standardů. Šířila se spíše prostřednictvím populární kultury než vědeckého výzkumu.
Například studie zkoumající vliv biorytmů na akademické výkony nebo výskyt pracovních úrazů neprokázaly žádný významný vliv. Navíc experimenty ukázaly, že mnoho lidí považuje biorytmus grafy za „přesné“ i tehdy, když byly založeny na chybných datech, což je příkladem efektu placebo.
Pro vás je to dobrá zpráva
Nyní víte, že váš život neovládají rytmy, které byly předurčeny v den vašeho narození, ale že svůj život máte ve vlastních rukou.
Pokud se cítíte fyzicky vyčerpaní, podívejte se na to, jak vypadá například váš spánek, vaše stravovací návyky anebo si zajděte na preventivní prohlídku k praktickému lékaři a nechte si udělat krevní obraz. Máte na to právo každé dva roky a jak jistě víte, prevence nemocí je účinnější než jejich intervence.
|
TIP: Objednejte se na preventivní prohlídku ještě jednodušeji skrze naši mobilní aplikaci. |
Jestliže jste emocionálně nebo psychicky vyčerpaní, prozkoumejte míru vašeho stresu a zvažte například psychoterapii.
Vědecky podložené alternativy biorytmu
Existuje několik konceptů, které se týkají cyklického fungování lidského těla a mají silnější vědecké základy než teorie biorytmů. Tyto koncepty jsou podloženy výzkumy v oblasti biologie, medicíny a neurovědy.
Chronobiologie
Chronobiologie je vědecký obor, který zkoumá biologické rytmy a jejich vliv na lidské zdraví a chování.
Zabývá se cirkadiánními, infradiánními a ultradiánními rytmy a jejich interakcí (vysvětlíme hned níže). Studuje, jak narušení biologických rytmů (např. noční směny nebo jet lag) ovlivňuje zdraví.
Cirkadiánní rytmus
Cirkadiánní rytmus jsou přirozené cykly těla, které trvají přibližně 24 hodin. Tyto rytmy řídí mnoho biologických procesů, jako je spánek, bdělost, metabolismus, hormonální hladiny a tělesná teplota.
-
Cirkadiánní rytmus je řízen suprachiasmatickým jádrem v mozku, které reaguje na světlo a tmu.
-
Hlavním regulátorem je hormon melatonin, který je produkován při setmění a pomáhá tělu připravit se na spánek.
-
Výzkumy potvrzují vliv cirkadiánního rytmu na zdraví, například na kvalitu spánku, riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo imunitní funkce.
Infradiánní rytmy
Jedná se o delší cykly, resp. rytmy delší než 24 hodin, například menstruační cyklus u žen (průměrně 28 dní) nebo sezónní cykly spojené s náladou a energií.
Výzkumy ukazují, že tyto rytmy souvisí s hormonálními změnami, jako je hladina estrogenu a progesteronu během menstruačního cyklu, nebo sezónní vliv na produkci melatoninu v období s nižší intenzitou světla.
Ultradiánní rytmy
Naopak kratší cykly, které trvají méně než 24 hodin. Příkladem je potřeba střídání aktivity a odpočinku během dne, často v 90‑120minutových intervalech.
Tento rytmus ovlivňuje fyziologické funkce, jako jsou srdeční rytmus, dýchání nebo mozková aktivita. Nejznámějším příkladem je cyklus spánku, kdy se střídají fáze REM a non‑REM.
Na ultradiánním rytmu staví například i technika „pomodoro“ pro efektivní práci.
Tyto rytmy mají pevný základ ve fyziologii a byly empiricky ověřeny, například prostřednictvím měření hormonů nebo tělesné teploty.
Klíčový rozdíl od biorytmů
Na rozdíl od teorie biorytmů, která není podložena vědeckými důkazy, výše uvedené rytmy a koncepty mají solidní vědecké základy a jsou široce zkoumány v různých oblastech medicíny a biologie.
Například narušení cirkadiánního rytmu je spojováno se zdravotními problémy, jako je obezita, cukrovka, deprese nebo kardiovaskulární onemocnění.
Pokud hledáte vědecky podložené přístupy k porozumění biologickým cyklům, chronobiologie je tím nejlepším směrem.
Chcete se dozvědět více o tom, jak funguje vaše tělo, a získat tipy pro lepší zdraví? Navštivte naši online poradnu plnou srozumitelných a praktických článků a objevte cenné rady pro svůj každodenní život!