Slyšíte ve svých uších nepříjemné pískání nebo šelest, i když kolem vás panuje ticho? Tento stav, známý jako tinnitus, zažívá mnoho lidí. A může mít různé příčiny – od poškození sluchu přes stres až po onemocnění cév. Ne vždy znamená vážný zdravotní problém, ale může významně zasahovat do kvality života. Pojďme se podívat, co je tinnitus, co ho způsobuje, jaké má projevy a jak s ním pracovat.

Tinnitus je odborný termín pro subjektivní vnímání zvuku bez vnějšího zdroje. Může mít podobu pískání v uších v tichu, šumění, hučení nebo zvonění, které slyší jen postižený člověk.
Rozlišujeme:
Krátkodobý tinnitus, například po hlasité hudbě, kdy poškození sluchu bývá přechodné.
Tinnitus trápí podle odhadů 10‑15 % dospělých lidí po celém světě. U 2‑3 % z nich přerůstá do chronické nebo závažné formy, která už zasahuje do každodenního života. Nejvíce ohroženi jsou lidé ve vyšším věku – s přibývajícími roky výskyt tinnitu stoupá.
Ačkoliv se objevuje u mužů i žen, dopad a závažnost se mohou u jednotlivců lišit. Často se objevuje ruku v ruce s poruchou sluchu, ale také s úzkostí, depresí nebo poruchami spánku (Jarach et al., 2022; Henton & Tzounopoulos, 2021; Langguth et al., 2013).
Zajímavostí je, že lidé s častou expozicí hluku – například veteráni nebo hudebníci – trpí tinnitem častěji. U těchto skupin se výskyt pohybuje kolem 26‑31 % (Jarach et al., 2022).

Typické projevy zahrnují:
Tyto zvuky mohou být stálé, nebo se objevovat jen v určitých situacích – například večer v tichu.
Po krátkodobém hluku (např. koncert, práce se sbíječkou) může tinnitus vzniknout přechodně a obvykle odezní během několika hodin. Pokud ale šumění v uších přetrvává delší dobu, objevuje se pravidelně nebo se zhoršuje, je vhodné vyhledat lékaře.
Slyšíte šelesty hlavně večer v tichu? Nebo vás nepříjemný zvuk pronásleduje celý den? Právě tyto rozdíly mohou napovědět, zda jde o běžnou reakci ucha, nebo o stav vyžadující odborné vyšetření.

Tinnitus není nemoc jako taková, ale spíš příznak nebo reakce nervového systému na nějaký podnět – a často vůbec ne ze samotného ucha.
Nejčastěji souvisí s problémy v oblasti sluchového aparátu – od poškození vláskových buněk v uchu hlukem přes záněty až po degenerativní změny související s věkem. Dochází přitom ke změnám nejen ve sluchových drahách v mozku, ale i v oblastech, které zpracovávají emoce a stres – například limbickém systému nebo tzv. default mode network, tedy „výchozím mozkovém režimu“ (Henton & Tzounopoulos, 2021; De Ridder et al., 2022; Langguth et al., 2013).
Mozek si zkrátka „vymýšlí“ zvuk, který ve skutečnosti neexistuje, protože mu chybí běžný sluchový vstup.
Svou roli hrají ale i faktory celkového zdraví, jako je vysoký krevní tlak, cévní onemocnění či nadměrný stres.
Tinnitus může vyvolat i něco tak banálního, jako je ucpané ucho mazovou zátkou, ale také užívání některých léků. Proto je důležité nahlížet na tinnitus komplexně a pátrat po příčině, která je u každého pacienta individuální.
Stárnutí a degenerativní změny – sluch se s věkem přirozeně zhoršuje.
Ucpání ucha mazovou zátkou – jednoduchá, ale častá příčina.
Onemocnění středního a vnitřního ucha – např. záněty.
Stres a únava – psychosomatika hraje významnou roli.
Vysoký krevní tlak – častý spouštěč.
Léky a jiné potíže – paradoxně některé léky tinnitus vyvolávají.
Poruchy krční páteře – tinnitus a krční páteř je častým tématem.
Poruchy čelistního kloubu – mohou způsobovat tlak a šelesty.
Cévní onemocnění – ovlivňují průtok krve v oblasti ucha.
Nedostatek spánku a kofein – časté zhoršení obtíží.

Tinnitus není jen „zvuk v uchu“, který občas zaslechnete. Pro mnoho lidí se stává nepříjemným společníkem, který zasahuje do běžného fungování. Podrážděnost, úzkost či deprese jsou častým důsledkem, protože vás neustálé pískání nebo šumění psychicky vyčerpává.
Není náhodou, že se v souvislosti s tinnitem často mluví o psychosomatice – psychická nepohoda může obtíže zhoršovat a naopak, čím více se na zvuk soustředíte, tím více vás obtěžuje.
Psychika hraje u tinnitu větší roli, než si mnozí uvědomují. Všimli jste si, že se pískání nebo šumění v uších zhoršuje, když jste ve stresu, vyčerpaní nebo pod tlakem? Není to náhoda. Pískání v uších a psychosomatika spolu úzce souvisejí – právě psychické napětí může citlivost nervové soustavy výrazně ovlivnit.
V obdobích stresu nebo životních změn můžete tinnitus vnímat silněji, zatímco při odpočinku a kvalitním spánku se často mírní. I proto je při léčbě důležité neřešit jen fyzické příčiny, ale také se zaměřit na psychickou pohodu. Naučit se zvládat stres, věnovat se relaxaci a dopřát si dostatek klidu může být krokem k úlevě.
Velkým problémem bývá také spánek. Mnozí pacienti popisují, že šumění v uších v tichu jim brání v usínání a vede k častému nočnímu probouzení. Nedostatek kvalitního odpočinku pak přináší začarovaný kruh – únava zhoršuje vnímání tinnitu, a ten zase zhoršuje kvalitu spánku.
Kvůli vyčerpání a neustálé pozornosti věnované nepříjemným zvukům dochází i ke snížení soustředění a výkonnosti. Lidé s tinnitem se hůře soustředí na práci, studium i každodenní úkoly.

Nezanedbatelný je i sociální dopad. Tinnitus může vést k omezení společenského života. Někteří lidé se kvůli obtížím začínají vyhýbat hlučnějším prostředím, jiní pociťují frustraci z toho, že jim okolí nerozumí. Postupně se tak mohou dostávat do izolace, což ještě více podporuje psychickou nepohodu.
Tinnitus tedy není jen zvukový vjem – je to komplexní problém, který se dotýká fyzické i duševní stránky života.
Tinnitus může mít různé příčiny, ale existují i faktory, které obtíže zhoršují:
Dlouhodobé vystavení hluku – koncerty, hlučné prostředí, hlasitá sluchátka.
Stres a psychická zátěž – tinnitus stres významně posiluje.
Nedostatek spánku a nepravidelný režim – organismus není schopen regenerace.
Konzumace alkoholu, kofeinu a nikotinu – látky působí dráždivě na nervovou soustavu.
Některé léky – například vysoké dávky aspirinu, některá antibiotika či diuretika.
Nediagnostikované zdravotní problémy – vysoký tlak, cukrovka, cévní poruchy.
Ignorování prevence – vynechávání preventivních prohlídek u lékaře.

Pokud máte podezření na tinnitus, ze všeho nejdříve navštivte svého praktického lékaře, který vás případně doporučí ke specialistovi.
Základem je:
Pečlivá anamnéza – kdy tinnitus vznikl, jaký má charakter, co ho zhoršuje nebo zlepšuje
Vyšetření uší a sluchové testy(audiometrie)
Fyzikální vyšetření – včetně pohledu do uší, krku a případně i vyšetření čelistí
Někdy doporučení ke specialistům (neurolog, kardiolog).
Zobrazovací metody (např. magnetická rezonance) se používají jen výjimečně – například pokud tinnitus doprovází závratě, jednostranná ztráta sluchu nebo neurologické příznaky.
|
Tinnitus má mnoho příčin a neexistuje jeden univerzální lék, který by potíže zcela odstranil. Dobrou zprávou ale je, že u většiny lidí lze projevy výrazně zmírnit nebo najít způsob, jak s nimi lépe žít. Klíčové je vždy odhalit, co tinnitus vyvolává či zhoršuje, a podle toho volit léčbu. Často jde o kombinaci lékařské péče, moderních technologií i změnu životního stylu.
Co se doporučuje nejčastěji?
Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) – pomáhá změnit vnímání tinnitu a zvládat s ním spojený stres
Naslouchátka – zejména pokud máte současně poruchu sluchu
Relaxace, práce se stresem, spánek
Co naopak zatím nemá dostatečně prokázaný účinek?
Léky (např. antidepresiva nebo sedativa)
Doplňky stravy (ginkgo biloba, hořčík, zinek…)
Zvukové maskování – může krátkodobě pomoci, ale není řešením příčiny (Tunkel et al., 2014; Langguth et al., 2013; Esmaili & Renton, 2018)
Momentálně neexistuje žádný lék, který by tinnitus spolehlivě a trvale zmírnil u většiny pacientů (Langguth et al., 2019; Kleinjung & Langguth, 2020). Některé léky mohou pomoci, pokud je tinnitus spojený s úzkostí, depresí nebo poruchami spánku.
Bylinné doplňky? Ginkgo biloba zatím nepřesvědčila. Ačkoliv se používá hojně, většina kvalitních studií ukazuje, že její účinnost se neliší od placeba (Sereda et al., 2019; Liu et al., 2023; Luetzenberg et al., 2020).
Hlavní roli tedy hrají nefarmakologické přístupy – jako je kognitivně-behaviorální terapie, sluchová rehabilitace nebo práce se stresem.

Pokud je známá příčina, je léčba nejúčinnější. Může zahrnovat:
Odstranění ušního mazu – jednoduchý a rychlý zákrok u lékaře.
Řešení infekcí nebo cévních problémů – cílená léčba antibiotiky, protizánětlivými léky nebo stabilizace krevního tlaku.
Úprava medikace – některé léky tinnitus zhoršují; jejich vysazení nebo nahrazení jinými může přinést úlevu.
Pokud se příčinu nepodaří odstranit, využívají se metody, které zmírňují projevy:
Rehabilitace sluchu a naslouchadla – zlepšují vnímání zvuků a maskují tinnitus.
Generátory šumu a maskéry – vytvářejí neutrální zvuk, který překrývá pískání v uších.
Psychologická podpora – kognitivně-behaviorální terapie mění způsob, jakým tinnitus vnímáme, a snižuje jeho psychickou zátěž.
Relaxační techniky, jóga, meditace – pomáhají zvládat stres a zlepšují spánek.
Každý člověk může tinnitus ovlivnit i svým chováním.
Chraňte sluch před hlukem – používejte špunty nebo omezte hlasitou hudbu.
Omezte alkohol, kofein a nikotin – látky, které tinnitus často zhoršují.
Dodržujte pravidelný spánek a zdravý životní styl – regenerace těla je zásadní.
Snižujte stres – sport, procházky v přírodě či jednoduché relaxační techniky pomáhají zmírnit vnímání obtíží.
Tinnitus sice není nemoc, kterou lze jednorázově vyléčit, ale kombinací léčby, prevence a změn v životním stylu je možné dosáhnout významné úlevy a lepší kvality života.

Krátkodobý tinnitus (například po hlasité hudbě) často odezní sám. Chronický tinnitus je pak o něco vytrvalejší – a obvykle se léčí dlouhodobě.
Šanci na ústup obtíží zvyšuje:
U části pacientů tinnitus zcela nezmizí, ale díky terapii lze dosáhnout výrazného zmírnění obtíží.
Prevence hraje v boji s tinnitem zásadní roli. I když ne vždy dokáže zabránit jeho vzniku, může významně snížit riziko rozvoje nebo zhoršování obtíží. Pravidelná péče o zdraví, včasná diagnostika a úprava životního stylu jsou klíčem k tomu, aby se tinnitus nestal dlouhodobým problémem.
Pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře – během prohlídky lékař zkontroluje nejen váš sluch a uši, ale i celkový zdravotní stav. Včas může odhalit například vysoký tlak, cukrovku nebo jiné onemocnění, které mohou tinnitus zhoršovat.
Kontrola krevního tlaku a metabolismu – hypertenze i poruchy metabolismu (např. cukrovka) patří mezi časté faktory spojené s tinnitem. Jejich sledování a léčba pomáhají udržet cévní systém i nervovou soustavu v rovnováze.
Ochrana sluchu při práci i volném čase – dlouhodobé vystavení hluku je jedním z hlavních spouštěčů tinnitu. Používání ochranných pomůcek při práci, koncertu nebo sportu výrazně snižuje riziko poškození sluchu.
Zdravý životní styl – vyvážená strava, dostatek spánku, pohyb – tělo, které má dostatek energie, kvalitní výživu a regeneraci, se lépe vyrovnává se stresem i se zátěží. Správný životní styl navíc prospívá cévám, srdci a nervovému systému, což jsou faktory, které se s tinnitem úzce pojí.
Prevence tedy není jen o ochraně uší před hlukem, ale o celkovém přístupu ke zdraví. Díky ní můžete snížit riziko vzniku tinnitu i jeho negativní dopad na váš každodenní život.
Nevzdávejte se. Moderní medicína nabízí více možností než dříve. Úleva je možná i u chronického tinnitu.
Pokud vás trápí dlouhodobé pískání nebo šumění v uších, objednejte se na preventivní prohlídku. Praktický lékař v MOJE AMBULANCE vám pomůže zjistit příčinu a navrhne vhodné kroky.
Tinnitus dokáže potrápit, ale nejste v tom sami. Registrujte se k preventivní prohlídce přes naši mobilní aplikaci Moje Ambulance a mějte své zdraví pod kontrolou.
Záleží na příčině – někdy pomůže odstranění ušního mazu nebo léčba vysokého tlaku, jindy úprava medikace. Pokud příčina nejde odstranit, ulevují generátory šumu, psychologická terapie a změna životního stylu.
Pokud slyšíte pískání, šelest či hučení v uších bez vnějšího zdroje a stav přetrvává, pravděpodobně jde o tinnitus.
Léčba závisí na příčině – od odstranění ušního mazu až po terapii šumem, psychologickou podporu či změnu životního stylu.
Nejčastější příčiny zahrnují hluk, stres, vysoký tlak nebo užívání některých léků. Časté pískání v uších se ale často objevuje také u poruch krční páteře, kde napětí svalů nebo blokády mohou ovlivnit sluchové vjemy.
Krátkodobý tinnitus obvykle odezní sám. Chronický tinnitus často přetrvává, ale léčba může obtíže výrazně zmírnit.
Ano, v některých případech zmizí samovolně, zejména pokud byl způsoben dočasnou příčinou (např. hlasitý koncert). U chronického tinnitu to však bývá méně časté.
Sám o sobě většinou ne – ale může být příznakem jiné poruchy (např. porucha sluchu, neurologické onemocnění). Navíc může zhoršit spánek, soustředění nebo psychiku.
Studie zatím neprokázaly, že by vitamíny nebo minerální látky (např. B12, zinek, hořčík) měly výrazný efekt na tinnitus. Pokud máte jejich deficit, doplnění samozřejmě smysl má.
Ano – chraňte si sluch. Používejte špunty při hlasitých aktivitách, vyhýbejte se dlouhodobému hluku a dbejte na duševní hygienu.
De Ridder, D., Vanneste, S., Song, J., & Adhia, D. (2022). Tinnitus and the Triple Network Model: A Perspective. Clinical and Experimental Otorhinolaryngology, 15, 205 - 212. https://doi.org/10.21053/ceo.2022.00815
Esmaili, A., & Renton, J. (2018). A review of tinnitus. Australian journal of general practice, 47 4, 205-208. https://doi.org/10.31128/ajgp-12-17-4420
Henton, A., & Tzounopoulos, T. (2021). What's the Buzz? The Neuroscience and the Treatment of Tinnitus.. Physiological reviews. https://doi.org/10.1152/physrev.00029.2020
Jarach, C., Lugo, A., Scala, M., Van Den Brandt, P., Cederroth, C., Odone, A., Garavello, W., Schlee, W., Langguth, B., & Gallus, S. (2022). Global Prevalence and Incidence of Tinnitus: A Systematic Review and Meta-analysis.. JAMA neurology. https://doi.org/10.1001/jamaneurol.2022.2189
Kleinjung, T., & Langguth, B. (2020). Pharmacotherapy of Tinnitus.. Current topics in behavioral neurosciences. https://doi.org/10.1007/7854_2020_169
Langguth, B., Kreuzer, P., Kleinjung, T., & Ridder, D. (2013). Tinnitus: causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12, 920-930. https://doi.org/10.1016/S1474-4422(13)70160-1
Langguth, B., Elgoyhen, A., & Cederroth, C. (2019). Therapeutic Approaches to the Treatment of Tinnitus.. Annual review of pharmacology and toxicology, 59, 291-313. https://doi.org/10.1146/annurev-pharmtox-010818-021556
Tunkel, D., Bauer, C., Sun, G., Rosenfeld, R., Chandrasekhar, S., Cunningham, E., Archer, S., Blakley, B., Carter, J., Granieri, E., Henry, J., Hollingsworth, D., Mitchell, S., Monfared, A., Newman, C., Omole, F., Phillips, C., Robinson, S., Taw, M., Tyler, R., Waguespack, R., & Whamond, E. (2014). Clinical Practice Guideline. Otolaryngology–Head and Neck Surgery, 151, S1 - S40. https://doi.org/10.1177/0194599814545325