Rakovina tlustého střeva a konečníku

31.5.2013

 

Z následujícího textu a diagramu zjistíte nejen míru svého rizika, ale i návod, jakou preventivní metodou vzniku tohoto onemocnění zabránit.

Víte, že v České republice onemocní každým rokem přibližně 8000 lidí nádorem tlustého střeva a konečníku, a že zhruba 5000 občanů ČR na toto onemocnění každý rok zemře?


Z těchto alarmujících údajů vyplývá, že každý Čech má v průběhu svého života 5% pravděpodobnost, že onemocní touto formou rakoviny. Jinými slovy - onemocnění se vyvine u každého dvacátého obyvatele ČR. Tak vysokou četností výskytu a úmrtností na nádory tlustého střeva a konečníku se nemůže „pochlubit“ žádná jiná země.

Je tragickou skutečností, že rakovina tlustého střeva způsobuje tak velké ztráty, a přitom se jedná o onemocnění, které je téměř 100% vyléčitelné, zjistí-li se včas. Kromě toho existuje vyšetřovací metoda, která dokonce dokáže vzniku této rakoviny zabránit!

Nutno předeslat, že každý člověk má odlišnou individuální míru rizika, která závisí na řadě faktorů, jakými jsou například věk nebo výskyt rakoviny u příbuzných.

V čem spočívá princip prevence nádorů tlustého střeva?

  • 90% nádorů tlustého střeva a konečníku vzniká z polypů (slizniční výrůstky). Tyto polypy je potřeba odhalit a odstranit.
  • Kolonoskopie (endoskopické vyšetření střeva) je metoda, která spočívá v zavedení tenké ohebné hadičky (tzv. kolonoskopu) konečníkem do tlustého střeva. Pomocí kolonoskopu lékař ve střevě nalezne polypy, které ještě v průběhu vyšetření bezbolestně odstraní. Pokud se žádný polyp ve střevě nenajde, opakuje se kolonoskopie za 10 let.
  • Polypy tlustého střeva ztrácejí červené krvinky, které se dají prokázat ve stolici tzv. papírkovou zkouškou (Haemocult testem). Pokud se přítomnost krvinek neprokáže (negativní test), opakuje se test v 1-2 letých intervalech. V případě pozitivního testu, následuje kolonoskopické vyšetření. Tento postup je volen u osob se spíše nižším rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Polypy totiž nemusí v době, kdy je test prováděn krvinky ztrácet (hovoříme o falešně negativním testu). Kolonoskopické vyšetření tlustého střeva je mnohem citlivější metoda a u osob s vyšším rizikem by měla být upřednostněna.
  • Následující schéma Vám odhalí, jak vysoké je u Vás riziko vzniku polypů, kdy je třeba začít s prevencí, a jakou metodu prevence zvolit.

zvětšit diagram

POZOR!
Diagram je určen pouze pro osoby, které nemají žádné potíže.

  • Pokud trpíte chudokrevností nebo některým z těchto příznaků: přítomnost krve na stolici, nezvyklé bolesti břicha, nechtěné hubnutí, dříve se nevyskytující potíže s vyprazdňováním stolice (zácpa nebo průjem ), a je Vám více než 40 let, je nutno podstoupit vyšetření tlustého střeva – KOLONOSKOPII co nejdříve.
  • Příčinou uvedených potíží však nemusí být střevní nádor, ale zpravidla nezávažné onemocnění. Nicméně ve věku nad 40 let je nutno již na možnost rakoviny pomýšlet a její časné zjištění Vám poskytne vysokou pravděpodobnost vyléčení.
  • Pokud trpíte uvedenými příznaky, je Vám ale méně než 30 let a nádory ani polypy tlustého střeva se nevyskytují u příbuzných, je pravděpodobnost nádorového onemocnění velmi malá. V takovémto případě doporučujeme navštívit svého praktického lékaře, nebo nabízíme také možnost konzultace v naší ordinaci.

Jste si již vědomi stupně Vašeho rizika?

  • Je-li u Vás riziko nízké, nezapomeňte, že od 50 let již bude středně vysoké!
  • Je-li středně vysoké (věk nad 50 let), navštivte svého praktického lékaře a požádejte o Haemocult (papírková zkouška na zjišťování přítomnosti krvinek ve stolici), případně se můžete objednat ke konzultaci nebo přímo k vyšetření tlustého střeva
  • Je-li vaše riziko vysoké nebo velmi vysoké (nádory a polypy v příbuzenstvu), je nutno myslet na prevenci zpravidla již od 40 let věku. V tomto případě doporučujeme další postup konzultovat na našem pracovišti (kontakt níže)
  • Vzácně se v některých rodinách vyskytují nádory tlustého střeva, ale i jiné druhy nádorů u většího počtu příbuzných. Při podezření na tento tzv. „rodinný výskyt rakoviny“ je nutno prevenci zahájit ve věku o 10 let nižším, než je věk nejmladšího postiženého příbuzného (např.: prarodič onemocněl v 60 letech, otec v 50 letech a teta (sestra otce) ve 40 letech, prevence tedy musí být zahájena ve 30 letech.)

prevence - ilustrační fotografie

Děkujeme za Váš čas, který jste věnovali předchozím řádkům. Cílem textu nebylo nikoho vystrašit, ale spíše přimět k zamyšlení nad aktivnější starostí o vlastní zdraví. Žijeme jen jednou a byla by škoda připravit se vlastní nezodpovědností o některé krásné okamžiky, které nám život přináší.

REGISTRACE