„Po očkování jsem dostal chřipku“ a další mýty, které jako lékaři slýcháme rok co rok. Lékařská ředitelka MOJE AMBULANCE MUDr. Jana Kupka, MBA, MHA uvádí na pravou míru nejčastější mýty o očkování.
“Po očkování jsem dostal chřipku.“
Tuto větu slýchám pravidelně. Pacient si často přesně pamatuje, že několik dní po očkování onemocněl, a spojení se proto zdá být jasné.
Injekční vakcína proti chřipce ale chřipku způsobit nemůže. Neobsahuje živý virus schopný vyvolat onemocnění. Obsahuje inaktivovaný virus nebo jeho části, na které začne imunitní systém reagovat a vytvářet si obranné protilátky. Pokud člověk po očkování pociťuje bolesti v místě vpichu, únavu nebo zvýšenou teplotu, jde o projev aktivace imunitního systému, který si právě tvoří protilátky, nikoli o samotnou chřipku.
Druhou možností je, že se pacient nakazil ještě před očkováním nebo v prvních pár dnech po něm, než se ochrana stihla plně vytvořit. Ta po očkování nevzniká okamžitě, ale přibližně během dvou týdnů. V ordinaci nejprve pacientovu obavu vyslechneme a teprve pak trpělivě vysvětlujeme, jak tělo reaguje a jaká je pravděpodobnější souvislost.
„Jsem zdravý, mě se chřipka netýká.“
Před týdnem považoval chřipku za „trochu silnější rýmu“. Dnes přichází do ordinace schvácený, s vysokou horečkou, bolestí celého těla a ptá se, kdy bude zase schopen fungovat. Z mé zkušenosti platí, že pacient, který skutečnou chřipku jednou prodělal, se v příští sezóně o očkování hlásí aktivně sám.
U zdravého člověka chřipka většinou odezní bez následků, ale i jeho může na několik dní zcela vyřadit. U seniorů, těhotných, chronicky nemocných nebo lidí s oslabenou imunitou může mít závažný průběh a vést ke komplikacím nebo úmrtí.
Očkování není slib, že člověk vůbec neonemocní. Snižuje však riziko onemocnění, a především jeho závažného průběhu a hospitalizace. Je férové říkat obojí. Zejména v postcovidové době, kdy se potýkáme s mnoha mýty o očkování, je potřeba mluvit otevřeně, pravdivě a srozumitelně.
„Nechci se očkovat. Bojím se nežádoucích účinků.“
Za touto větou bývá často opravdový strach. Pacient se nebojí statistik, ale toho, co se může stát přímo jemu. Shodit takovou obavu mávnutím ruky je nejrychlejší cesta ke ztrátě důvěry.
Běžné reakce po očkování bývají mírné a krátkodobé: bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy nebo zvýšená teplota. Obvykle odezní během jednoho až dvou dnů. Závažné reakce jsou extrémně vzácné. Rozhodování proto nemá stát na tvrzení, že očkování je zcela bez rizika. Není. Stejně jako žádný jiný lék či zdravotní výkon. Smyslem rozhovoru v ordinaci je porovnat minimální riziko očkování s rizikem samotné infekce a přihlédnout ke zdravotnímu stavu konkrétního člověka. Pomoci mu rozhodnout se na základě faktů, nikoli strachu. Pacientům vždy připomínám, že bych jim nedoporučila nic, co bych nedoporučila sobě nebo svým blízkým.
„Nemohla byste mi dát antibiotika, ať jsem rychleji zdravá?“
Pacientka je vyčerpaná, několik nocí nespala kvůli kašli a potřebuje se vrátit do práce. Její žádost je lidsky pochopitelná. Chce něco, co z jejího pohledu nemoc konečně zastaví.
Jenže většinu běžných podzimních respiračních infekcí způsobují viry. Antibiotika proti nim neúčinkují, nezkrátí jejich trvání ani nezabrání tomu, aby se z virové infekce „stala bakteriální“.
Dnes nám v ordinacích běžně pomáhají rychlé testy z kapky krve či stěru z krku (POCT vyšetření), jejichž výsledek známe do několika minut. Nejčastěji využíváme stanovení CRP, antigenní test na chřipku a covid-19 nebo rychlý test na streptokoka. Jejich výsledky společně s klinickým nálezem a anamnézou pomáhají posoudit pravděpodobný původ onemocnění a zvolit vhodnou léčbu.
Někdy je tak nejnáročnější částí vyšetření vysvětlit, že nepředepsat antibiotika neznamená neléčit. Znamená to zvolit postup, který tělu pomůže a zbytečně mu neublíží.
MUDr. Jana Kupka, MBA, MHA
Ilustrační fotografie v tomto článku byly vytvořeny pomocí generativní AI