Jak funguje betakaroten v našem těle? Proč ho odborníci doporučují nejen v létě? A co jeho role v těhotenství nebo u dětí? Přečtěte si vše, co potřebujete vědět o tomto přírodním antioxidantu – od jeho účinků až po potraviny, které ho obsahují.
Betakaroten je přirozeně se vyskytující pigment, který dává typické oranžové a žluté zbarvení například mrkvi nebo dýni. V lidském těle funguje jako prekurzor vitamínu A, který se dokáže v těle přeměnit na aktivní formu: retinol.
Z hlediska výživy a medicíny patří mezi karotenoidy, které mají silné antioxidační účinky – pomáhají tělu bojovat s oxidačním stresem, jenž je spojen s mnoha civilizačními nemocemi.
Přírodní betakaroten najdete hlavně v oranžovo‑žlutém ovoce a zelenině, jako je:
ale i v tmavě zelených listech jako špenát či kapusta.
Tato pestrost zajišťuje nejen přísun betakarotenu, ale i vlákniny, minerálních látek a dalších antioxidantů.
Existují ale i tzv. bioaktivní formy v doplňcích stravy – většinou extrakty z řasy Dunaliella salina. Ty se označují jako nejlepší betakaroten, protože mají vysokou vstřebatelnost a účinnost.
Betakaroten působí v těle jako antioxidant – neutralizuje volné radikály, které vznikají například při kouření, stresu, UV záření nebo nevhodné stravě. Tím může pomoci snižovat riziko zánětlivých a degenerativních onemocnění, včetně některých forem rakoviny a srdečně-cévních potíží.
Vyšší hladiny beta-karotenu v těle jsou spojeny s nižší celkovou i specifickou úmrtností – včetně úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu a nemoci dýchacích cest – a to i po zohlednění jiných rizikových faktorů a stravovacích návyků (Männistö et al., 2018).
Observační studie rovněž spojují vyšší příjem beta-karotenu se sníženým rizikem některých chronických onemocnění, především rakoviny plic a žaludku, ačkoli důkazy pro ostatní druhy rakoviny jsou méně konzistentní (Mayne, 1996).
Vitamín A, jehož prekurzorem betakaroten je, je klíčový pro správnou funkci imunitního systému. Pomáhá udržovat zdravé sliznice – například v dýchacích cestách, trávicím traktu nebo oku – které tvoří první obrannou linii proti infekcím.
Betakaroten navíc podporuje tvorbu protilátek a aktivitu některých typů bílých krvinek. Studie naznačují, že dostatečný příjem betakarotenu může snížit výskyt infekcí, urychlit hojení a podpořit regeneraci tkání po zátěži či nemoci.
Betakaroten je jedním z nejdůležitějších karotenoidů pro zdraví zraku. V těle se přeměňuje na vitamín A, který je nezbytný pro tvorbu rodopsinu – světlocitlivého pigmentu v sítnici oka, bez kterého bychom za šera špatně viděli.
Pravidelný příjem betakarotenu může pomoci zpomalit degenerativní změny oka související s věkem, jako je šedý zákal nebo makulární degenerace. Je proto důležitou součástí prevence zrakových potíží, obzvlášť u starší populace a u lidí vystavených vysokému oxidačnímu stresu (např. kvůli práci na počítači nebo pobytu na slunci).
Betakaroten pomáhá chránit kožní buňky před poškozením způsobeným UV zářením a oxidačním stresem, což se může projevit pomalejším stárnutím kůže, menší tvorbou vrásek a celkově rovnoměrnějším tónem pleti.
Jeho dostatečný příjem může být prospěšný i při stavech jako je suchá nebo podrážděná pokožka – a dokonce se zkoumá jeho přínos u některých forem dermatitid. V letních měsících je obzvláště oblíbený jako přirozená forma podpory fotoprotekce – tedy ochrany kůže před sluncem „zevnitř“.
Možná jste slyšeli, že betakaroten pomáhá s opalováním. A skutečně – vědecké studie potvrzují, že pravidelné užívání betakarotenu po dobu několika týdnů může zvýšit přirozenou ochranu pokožky před UV zářením. Tento efekt je způsoben akumulací karotenoidů v kožní tkáni, kde působí jako antioxidanty.
Důležité: Ani ten nejsilnější betakaroten nenahradí opalovací krémy. Vždy pouze doplní jejich účinek.
Účinnost se projevuje po několika týdnech pravidelného užívání – proto začněte ideálně 3‑4 týdny před dovolenou. Pokud tedy přemýšlíte, kdy začít brát betakaroten na opalování, myslete na to už dopředu.
Mějte na paměti, že vstřebávání betakarotenu zvyšuje přítomnost tuků ve stravě a jeho rovnoměrné rozdělení během dne. Bez tuků je absorpce výrazně nižší a ukládání těle je postupné – trvá dny až týdny (Kong & Donhowe, 2014).
Mnoho budoucích maminek se ptá, zda je betakaroten v těhotenství bezpečný. Na rozdíl od retinolu (syntetické formy vitamínu A) je betakaroten naprosto bezpečný – tělo si z něj totiž vezme jen tolik vitamínu A, kolik skutečně potřebuje. Přebytek se neukládá, a nehrozí tak toxické účinky.
To platí i pro období kojení. Přírodní betakaroten z potravy je nejen bezpečný, ale dokonce žádoucí – pomáhá zajistit potřebný přísun živin pro maminku i dítě.
Těhotné ženy mohou bez obav užívat potraviny bohaté na betakaroten – mrkev, papriky, špenát. Doplňky stravy s betakarotenem rozhodně konzultujte s lékařem, zejména v případě kombinace více vitamínů, doplňků stravy či léků.
I při kojení lze betakaroten přijímat z potravin zcela bez obav. Suplementace vyššími dávkami je ale vhodná jen po konzultaci – betakaroten při kojení není běžně zakázán, ale je nutné věnovat pozornost celkovému množství vitamínu A.
U dětí je důležité dbát na přirozený příjem betakarotenu ze stravy – například mrkvové pyré, dýňová polévka, nebo zeleninová smoothie. Pokud dítě nesnáší zeleninu, lze po konzultaci s pediatrem zvážit doplněk stravy s betakarotenem v dětské dávce.
Betakaroten pro děti je bezpečný, ale pozor na nadměrné dávky – i u dětí může dojít ke karotenodermii (žlutooranžové zabarvení kůže).
Téma betakaroten a rakovina je komplexní. Zatímco přirozený betakaroten z potravin je spojen s nižším rizikem některých nádorových onemocnění, studie ukázaly, že vysoké dávky betakarotenu v doplňcích mohou zvýšit riziko rakoviny plic u kuřáků (Mayne, 1996).
Proto by kuřáci a bývalí kuřáci měli užívání vysokodávkových doplňků konzultovat s lékařem.
Předávkování betakarotenem je možné. Příznakem není toxická otrava – ale karotenodermie, tedy nažloutlá až oranžová pleť. Samo o sobě neškodná, ale může signalizovat nadměrnou suplementaci.
Mezi nežádoucí účinky betakarotenu patří změna ve vašich chutích, bolest hlavy, pocit plnosti žaludku – ale jen při velkých dávkách. Při dávkách do 50 000 IU (ekvivalent 15 mg) denně je riziko nízké.
Pro srovnání: Přirozený příjem z potravin je mnohem nižší.
Zaměřte se na potraviny s betakarotenem – mrkev, dýně, sladké brambory, mango, špenát. Nezapomeňte je jíst ve spojení s tuky (např. olivovým olejem), zlepšíte tak jeho vstřebávání.
|
Hledejte bioaktivní betakaroten, ideálně z přírodních zdrojů. Dávkování 6‑15 mg denně je bezpečné a účinné. Před opalovací sezónou doporučujeme užívat betakaroten z ověřených zdrojů alespoň 3 týdny.
Při běžné stravě: Doporučované množství 3‑6 mg za den.
Při suplementaci: Objednávají se doplňky s 6‑5 mg dávkou denně.
Při plánované dovolené: 10‑15 mg denně po dobu 3‑4 týdnů před odjezdem.
Nic se nemá přehánět – ani betakaroten není výjimkou. Objednejte se přes mobilní aplikaci Moje Ambulance na preventivní prohlídku, kde s lékařem zhodnotíte svoji stravu, doplňky i rizika spojená s opalováním.
Nejde o toxickou reakci, ale nažloutlá pleť (karotenodermie) signalizuje nadbytek. Po snížení dávky dojde zbarvení kůže zpět k normálu.
U kuřáků a bývalých kuřáků vysoké dávky doplňků mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny plic. Strava zůstává bezpečná – konzultace s lékařem je důležitá.
Betakaroten je silný antioxidant, který pomáhá chránit buňky před poškozením volnými radikály. V těle se přeměňuje na vitamin A, který je důležitý pro zdravý zrak, imunitní systém i krásnou a odolnou pokožku. Navíc může zvýšit přirozenou ochranu kůže proti UV záření, a tím podpořit zdravé opalování.
Betakaroten je obecně bezpečný, ale vysoké dávky ve formě doplňků nejsou vhodné pro kuřáky a bývalé kuřáky – u nich mohou zvyšovat riziko rakoviny plic.
U všech ostatních skupin je vhodné se držet doporučeného dávkování a v případě těhotenství či chronického onemocnění konzultovat užívání s lékařem.
Betakaroten je nejlepší začít užívat 3‑4 týdny před sluněním nebo dovolenou, aby se mohl efektivně uložit v pokožce. Jinak ho můžete užívat celoročně jako součást pestré stravy – hlavně v obdobích vyššího stresu, zátěže na imunitu nebo při nedostatku zeleniny ve stravě.
Betakaroten z potravin je bezpečný a přirozený způsob, jak podpořit zdraví očí, imunitního systému a pokožky. Pomáhá tělu vytvářet vitamín A jen v takovém množství, jaké opravdu potřebuje – nehrozí tak riziko předávkování. Navíc přispívá k rovnoměrnému opálení a celkovému pocitu vitality.
Betakaroten najdete přirozeně v mnoha druzích ovoce a zeleniny, především v těch s oranžovou, červenou nebo tmavě zelenou barvou. Mezi nejbohatší zdroje patří mrkev, dýně, batáty, špenát, kapusta nebo meruňky. Vyrábí se také jako doplněk stravy – samostatně nebo v kombinaci s dalšími vitamíny a antioxidanty.
Účinek betakarotenu je pozvolný – nejedná se o „rychlé řešení“. V těle se hromadí postupně a první pozitivní účinky (např. na kvalitu pokožky nebo vyšší odolnost vůči slunečnímu záření) bývají patrné přibližně po 2‑4 týdnech pravidelného užívání. Důležitá je ale vytrvalost a pravidelnost.
Betakaroten z potravin je bezpečný i při dlouhodobé konzumaci. U doplňků stravy se doporučuje dodržovat doporučené dávkování a neužívat je nepřetržitě celý rok – ideální je nasazení například před létem nebo v obdobích zvýšené potřeby (např. oslabená imunita, zhoršený stav kůže). Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým praktickým lékařem.
Betakaroten se v těle přeměňuje na vitamín A – ten je důležitý pro zdravou kůži, dobrý zrak a silnou imunitu. Zároveň působí jako antioxidant – chrání buňky před poškozením volnými radikály, které vznikají např. při slunění, kouření nebo stresu. Právě díky těmto vlastnostem patří betakaroten mezi oblíbené látky pro prevenci a celkové posílení zdraví.
Betakaroten sám o sobě není vitamín, ale je to tzv. provitamín – látka, ze které si tělo podle potřeby vyrábí vitamín A. Patří do skupiny karotenoidů, které se nacházejí především v rostlinné stravě. Betakaroten je jedním z nejdůležitějších a nejlépe využitelných zdrojů vitamínu A pro lidský organismus. Oproti samotnému vitamínu A má tu výhodu, že tělo si z něj vytvoří jen tolik, kolik skutečně potřebuje – nehrozí tedy předávkování při běžném příjmu z potravy.
Männistö, S., Yu, K., Huang, J., Weinstein, S., & Albanes, D. (2018). Serum Beta Carotene and Overall and Cause-Specific Mortality: A Prospective Cohort Study. Circulation Research, 123, 1339–1349. https://doi.org/10.1161/CIRCRESAHA.118.313409
Mayne, S. (1996). Beta‐carotene, carotenoids, and disease prevention in humans. The FASEB Journal, 10, 690 - 701. https://doi.org/10.1096/fasebj.10.7.8635686
Kong, F., & Donhowe, E. (2014). Beta-carotene: Digestion, Microencapsulation, and In Vitro Bioavailability. Food and Bioprocess Technology, 7, 338-354. https://doi.org/10.1007/s11947-013-1244-z