Chci, aby naši lékaři mohli dělat medicínu v klidu a mohli se přitom opírat o stabilní systém

5.11.2025

Odborné vedení týmu lékařů napříč celou sítí poboček MOJE AMBULANCE má od května 2025 na starosti nová lékařská ředitelka MUDr. Jana Kupka, MBA, kterou jsme poprosili o rozhovor. Z jejích odpovědí je znát nejen odbornost a jasně vytčené cíle, ale také nadšení pro dobrou věc a tolik potřebný optimismus.

Lékařská ředitelka MUDr. Jana Kupka, MBA

Od chvíle, kdy jste nastoupila do nové funkce lékařské ředitelky společnosti MOJE AMBULANCE, již uběhlo několik měsíců. Jaké jsou dnes vaše dojmy?

Do nové role jsem vstupovala s respektem, ale i s jasnou představou o tom, že pokud má mít naše práce dlouhodobý smysl, musí se měnit nejen systém, ale i my uvnitř něj.

Po půl roce mohu říct, že mě potěšilo množství lidí, kteří chtějí dělat svou práci dobře a mají chuť spolu mluvit o tom, jak ji dělat ještě lépe.

Mile mě překvapila otevřenost kolegů napříč pobočkami a jejich ochota přemýšlet jinak. Samozřejmě, realita občas přibrzdí ideály, ale to k životu patří. Důležité je, že zůstává vize a nastavený směr.

Jak se podle vás změnila za poslední desetiletí role praktického lékaře? Naši rodiče a prarodiče si chodili „vysedět“ do čekárny frontu na recept a praktik měl tehdy nelichotivou přezdívku „údržbář“. Dnes je praktický lékař, i díky nejmodernějším technickým vymoženostem, považován za „guru“, který dokáže v 1. linii stanovit diagnózu a pacienta dále nasměrovat. Souhlasíte s tímto názorem?

Rozhodně ano. Role praktického lékaře se za poslední roky změnila zásadně a upřímně, ten posun je zasloužený. Z dřívějšího „údržbáře“ se stal koordinátor péče, který musí umět číst v souvislostech, přemýšlet systémově a být pacientovi partnerem.

Moderní technologie nám přinesly obrovské možnosti, ale i nové výzvy. Kvalitní praktik dnes stojí na pomezí medicíny, prevence a psychologie. Musí zvládat komunikaci, digitální nástroje i rychlé rozhodování, a přitom si zachovat lidskost. A právě v tom vidím kouzlo našeho oboru, že i přes všechny inovace zůstává náš obor především o člověku a důvěře mezi ním a lékařem.

Jednou z velkých zaměstnaneckých výhod, které MA nabízí budoucím kolegům-lékařům, je odbourání zbytečné administrativy. Může MA nabídnout nějakou pomoc například i mladým lékařkám, pro které bývá velmi náročné skloubit mateřství s náročným povoláním?

Tady si troufnu říct, že máme opravdu co nabídnout. Naším cílem je, aby se praktické lékařství dalo dělat dlouhodobě a bez vyhoření. V MOJE AMBULANCE se proto snažíme vytvářet podmínky, které umožní lékařům opravdu léčit, ne pouze zápasit s administrativou.

Ano, myslím si, že lékaři v MOJE AMBULANCE mají velmi dobré podmínky pro výkon své práce. Na většině poboček fungujeme týmově, což umožňuje vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a možnost učit se od kolegů. Například mladší lékaři mají přirozenou příležitost profesně růst pod vedením zkušenějších kolegů. Výhodou týmového modelu je i to, že lékař nemusí samostatně řešit zástupy nebo provozní zajištění ordinace.

Díky administrativní podpoře a skvělé práci našich sestřiček i recepčních se mohou lékaři více soustředit na samotnou péči o pacienty. Jasně nastavená pracovní doba přispívá ke zdravějšímu pracovnímu rytmu a lepší rovnováze mezi prací a osobním životem.

Díky větším kmenům pacientů se navíc často setkáváme i s méně běžnými diagnózami, což obohacuje naši odbornost a posouvá nás profesně dál.

Pro mladé kolegyně nabízíme flexibilní úvazky, stabilní zázemí a skutečnou podporu týmu. Lékařka by se neměla rozhodovat mezi rodinou a medicínou. Měla by mít možnost skloubit obojí bez výčitek. Zkušenost mateřství totiž často přináší do praxe hlubší empatii i nadhled.

Co je pro vás osobně při práci největší motivací a „hnacím motorem“? A co nebo kdo vám pomáhá překonávat každodenní překážky?

Motivací je pro mě možnost posunout pobočky směrem, o kterém vím, že funguje – stejně jako se to daří u nás v Opavě. Když vidím, že něco, co jsme nastavili, opravdu pomáhá. Že to lidem ulehčuje práci nebo přináší klid – vím, že to má smysl.

Největší hnací silou je pro mě vnitřní potřeba posouvat věci kupředu, i když to někdy znamená jít proti proudu. A ano, i vrozený optimismus a občas možná až přehnaná snaha o perfekcionismus. Naštěstí už jsem se naučila, že svět se nezhroutí, když je něco hotové „jen“ na 99 %.

Pomáhá mi manžel, který mě drží nohama na zemi a připomíná, že je občas potřeba odložit mobil a jít se projít. Mou velkou vášní je cestování. Poznávání nových míst a kultur, které mi pomáhá udržet si potřebný nadhled. Pravidelné cvičení jógy mi zase pomáhá vydýchat napětí a stres.

A pokud jde o překážky? Ty beru jako součást cesty. Některé se dají obejít, jiné přeskočit. A někdy pomůže jen se zhluboka nadechnout, usmát a říct si: je to jen další kapitola.

Kam a jakým směrem byste ráda MA posunula? Jaká je vaše představa o „ordinaci budoucnosti“ v režii MA?

Moje vize je jednoduchá: aby se MOJE AMBULANCE stala symbolem moderní a udržitelné primární péče.

Ordinaci budoucnosti si představuji jako prostor, kde se propojuje moderní technologie s lidským přístupem. Místo, kde digitalizace pomáhá, zrychluje a zpřesňuje práci, ale nenahrazuje osobní kontakt.

Chci, aby naši lékaři měli dostatek času na pacienta a mohli se opírat o stabilní systém, který jim umožní dělat medicínu s klidem, jistotou a v souladu s nejnovějšími poznatky a principy evidence based medicine.

Aby se tato představa stala realitou, jsou potřeba tři věci: Odvaha měnit zažité stereotypy. Skutečná spolupráce mezi lékaři, sestrami a recepčními – tedy fungující tým, kde každý ví, proč je jeho role důležitá. A důvěra mezi vedením, lékaři i pacienty. Pokud tyto tři pilíře udržíme, dokážeme budovat síť ordinací, které nejsou jen funkční, ale i lidské. Takové, kde se medicína dělá s rozumem, srdcem a respektem ke všem, kdo do ní vstupují.

Praktické lékařství je obor, který se neustále vyvíjí. A stejně tak se vyvíjíme i my v něm. Každý den nám přináší nové výzvy, ale i nové příležitosti, jak být lepší v tom, co děláme.

Přeji si, aby MOJE AMBULANCE byla místem, kde se lidé navzájem inspirují, podporují a neztrácejí humor ani v náročných dnech. Protože právě ten často rozhoduje, jestli den končí únavou, nebo pocitem, že to celé dává smysl.