Odborné vedení týmu lékařů napříč celou sítí poboček MOJE AMBULANCE má od května 2025 na starosti nová lékařská ředitelka MUDr. Jana Kupka, MBA, kterou jsme poprosili o rozhovor. Z jejích odpovědí je znát nejen odbornost a jasně vytčené cíle, ale také nadšení pro dobrou věc a tolik potřebný optimismus.

Od chvíle, kdy jste nastoupila do nové funkce lékařské ředitelky společnosti MOJE AMBULANCE, již uběhlo několik měsíců. Jaké jsou dnes vaše dojmy?
Do nové role jsem vstupovala s respektem, ale i s jasnou představou o tom, že pokud má mít naše práce dlouhodobý smysl, musí se měnit nejen systém, ale i my uvnitř něj.
Po půl roce mohu říct, že mě potěšilo množství lidí, kteří chtějí dělat svou práci dobře a mají chuť spolu mluvit o tom, jak ji dělat ještě lépe.
Mile mě překvapila otevřenost kolegů napříč pobočkami a jejich ochota přemýšlet jinak. Samozřejmě, realita občas přibrzdí ideály, ale to k životu patří. Důležité je, že zůstává vize a nastavený směr.
Jak se podle vás změnila za poslední desetiletí role praktického lékaře? Naši rodiče a prarodiče si chodili „vysedět“ do čekárny frontu na recept a praktik měl tehdy nelichotivou přezdívku „údržbář“. Dnes je praktický lékař, i díky nejmodernějším technickým vymoženostem, považován za „guru“, který dokáže v 1. linii stanovit diagnózu a pacienta dále nasměrovat. Souhlasíte s tímto názorem?
Rozhodně ano. Role praktického lékaře se za poslední roky změnila zásadně a upřímně, ten posun je zasloužený. Z dřívějšího „údržbáře“ se stal koordinátor péče, který musí umět číst v souvislostech, přemýšlet systémově a být pacientovi partnerem.
Moderní technologie nám přinesly obrovské možnosti, ale i nové výzvy. Kvalitní praktik dnes stojí na pomezí medicíny, prevence a psychologie. Musí zvládat komunikaci, digitální nástroje i rychlé rozhodování, a přitom si zachovat lidskost. A právě v tom vidím kouzlo našeho oboru, že i přes všechny inovace zůstává náš obor především o člověku a důvěře mezi ním a lékařem.
Jednou z velkých zaměstnaneckých výhod, které MA nabízí budoucím kolegům-lékařům, je odbourání zbytečné administrativy. Může MA nabídnout nějakou pomoc například i mladým lékařkám, pro které bývá velmi náročné skloubit mateřství s náročným povoláním?
Tady si troufnu říct, že máme opravdu co nabídnout. Naším cílem je, aby se praktické lékařství dalo dělat dlouhodobě a bez vyhoření. V MOJE AMBULANCE se proto snažíme vytvářet podmínky, které umožní lékařům opravdu léčit, ne pouze zápasit s administrativou.
Ano, myslím si, že lékaři v MOJE AMBULANCE mají velmi dobré podmínky pro výkon své práce. Na většině poboček fungujeme týmově, což umožňuje vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a možnost učit se od kolegů. Například mladší lékaři mají přirozenou příležitost profesně růst pod vedením zkušenějších kolegů. Výhodou týmového modelu je i to, že lékař nemusí samostatně řešit zástupy nebo provozní zajištění ordinace.
Díky administrativní podpoře a skvělé práci našich sestřiček i recepčních se mohou lékaři více soustředit na samotnou péči o pacienty. Jasně nastavená pracovní doba přispívá ke zdravějšímu pracovnímu rytmu a lepší rovnováze mezi prací a osobním životem.
Díky větším kmenům pacientů se navíc často setkáváme i s méně běžnými diagnózami, což obohacuje naši odbornost a posouvá nás profesně dál.
Pro mladé kolegyně nabízíme flexibilní úvazky, stabilní zázemí a skutečnou podporu týmu. Lékařka by se neměla rozhodovat mezi rodinou a medicínou. Měla by mít možnost skloubit obojí bez výčitek. Zkušenost mateřství totiž často přináší do praxe hlubší empatii i nadhled.
Co je pro vás osobně při práci největší motivací a „hnacím motorem“? A co nebo kdo vám pomáhá překonávat každodenní překážky?
Motivací je pro mě možnost posunout pobočky směrem, o kterém vím, že funguje – stejně jako se to daří u nás v Opavě. Když vidím, že něco, co jsme nastavili, opravdu pomáhá. Že to lidem ulehčuje práci nebo přináší klid – vím, že to má smysl.
Největší hnací silou je pro mě vnitřní potřeba posouvat věci kupředu, i když to někdy znamená jít proti proudu. A ano, i vrozený optimismus a občas možná až přehnaná snaha o perfekcionismus. Naštěstí už jsem se naučila, že svět se nezhroutí, když je něco hotové „jen“ na 99 %.
Pomáhá mi manžel, který mě drží nohama na zemi a připomíná, že je občas potřeba odložit mobil a jít se projít. Mou velkou vášní je cestování. Poznávání nových míst a kultur, které mi pomáhá udržet si potřebný nadhled. Pravidelné cvičení jógy mi zase pomáhá vydýchat napětí a stres.
A pokud jde o překážky? Ty beru jako součást cesty. Některé se dají obejít, jiné přeskočit. A někdy pomůže jen se zhluboka nadechnout, usmát a říct si: je to jen další kapitola.
Kam a jakým směrem byste ráda MA posunula? Jaká je vaše představa o „ordinaci budoucnosti“ v režii MA?
Moje vize je jednoduchá: aby se MOJE AMBULANCE stala symbolem moderní a udržitelné primární péče.
Ordinaci budoucnosti si představuji jako prostor, kde se propojuje moderní technologie s lidským přístupem. Místo, kde digitalizace pomáhá, zrychluje a zpřesňuje práci, ale nenahrazuje osobní kontakt.
Chci, aby naši lékaři měli dostatek času na pacienta a mohli se opírat o stabilní systém, který jim umožní dělat medicínu s klidem, jistotou a v souladu s nejnovějšími poznatky a principy evidence based medicine.
Aby se tato představa stala realitou, jsou potřeba tři věci: Odvaha měnit zažité stereotypy. Skutečná spolupráce mezi lékaři, sestrami a recepčními – tedy fungující tým, kde každý ví, proč je jeho role důležitá. A důvěra mezi vedením, lékaři i pacienty. Pokud tyto tři pilíře udržíme, dokážeme budovat síť ordinací, které nejsou jen funkční, ale i lidské. Takové, kde se medicína dělá s rozumem, srdcem a respektem ke všem, kdo do ní vstupují.
Praktické lékařství je obor, který se neustále vyvíjí. A stejně tak se vyvíjíme i my v něm. Každý den nám přináší nové výzvy, ale i nové příležitosti, jak být lepší v tom, co děláme.
Přeji si, aby MOJE AMBULANCE byla místem, kde se lidé navzájem inspirují, podporují a neztrácejí humor ani v náročných dnech. Protože právě ten často rozhoduje, jestli den končí únavou, nebo pocitem, že to celé dává smysl.